Máme vztek, protože bychom vodu nejraději okamžitě vypudili a začali dávat záhonky do původního stavu, jenže to nejde. A tak nezbývá, než zhluboka dýchat a počkat, až půda začne sama vysychat. Pak se do toho dáme.

S čím začít

I když nám to rve srdce, nechme polozatopené záhonky na pokoji a věnujme se nejprve zahradnímu nářadí. Vytáhněme ho k nejbližšímu kanálu, proudem odstraňme nánosy bahna a nechme vše vyschnout na sluníčku. Vyčistěme také kůlny nebo sklepy a zbavme se všeho, co by se mohlo stát zdrojem plísně. Za suchého počasí nechme zamokřené prostory větrat a ošetřeme všechna zasažená místa nehašeným vápnem či jinou desinfekcí proti plísním a houbovitým chorobám.

Nutná oběť

Záplavy Autor: Thinkstockphotos.com Autor: Thinkstockphotos.com

Zaplavenou zeleninu se nepokoušejme zachránit a vyvezme ji na odpad. I kdyby nepřišla do styku s kontaminovanou vodou, což je nepravděpodobné, určitě ji dříve či později napadnou plísně. Jestliže se pod vodou ocitly i okrasné rostliny, obětujte i je. V naplavené vodě mohou být splašky z kanálů nebo žump či olej a benzín z poškozených strojů, a ty mohou půdu kontaminovat na řadu let. Počkejme proto, až půda začne sama vysychat, a vyvezme naplavené bahno i zasaženou vrstvu zeminy pryč.

Nebezpečí plísní

Nejlépe bude, když se domluvíme s ostatními zahrádkáři na odpadním kontejneru, ale rozhodně nic z toho nedávejme na kompost. Obnažený povrch nechme přiměřeně vyschnout a před navezením nové zeminy chemicky ošetřeme alespoň proti plísním. Vyplatí se udělat rozbor půdy, a podle něj zvolit vhodný přípravek. Každopádně se smiřme s tím, že letošní rok osejeme postižené záhony maximálně rostlinami na zelené hnojení, které na podzim zaryjeme. PŘEČTĚTE SI TAKÉ, JAK SPRÁVNĚ VYSOUŠET ZAPLAVENÝ DŮM

Záchranné práce

Máme-li to „štěstí“, že je naše zahrádka promáčena pouze dešťovou vodou, můžeme ještě ledacos zachránit. Vyčkejme do okamžiku, kdy půda začne vysychat, a dvojitou motyčkou nebo hrabičkami nakypřeme všechnu zem, ke které se dostaneme. Dobrým pomocníkem nám může být i vertikutátor. Zásah můžeme několikrát opakovat, aby se nám netvořily hrudky. Určitě to nenechme dojít tak daleko, že půda úplně vyschne a na povrchu se vytvoří tvrdý rozpraskaný škraloup, který zničí všechny rostliny kromě plevelů, a nám nezbude, než celou „betonovou“ plochu rozkopat a vyvézt.

Nezbytná oběť

Pamatujme, že včasným zásahem můžeme zachránit mnohé okrasné rostliny, ať už se jedná o trvalky, nebo letničky. Se zeleninou - zvláště kořenovou však buďme opatrní!. Pokud se na delší čas ocitla pod vodou, je riziko nákazy houbovitými chorobami opravdu velké. O moc lépe na tom nebudou ani keříky s drobným ovocem a „úplně za vodou“ se neocitnou ani ovocné stromy. Čím dříve nakypříme zeminu okolo jejich kmenů a ošetříme je vhodným fungicidem, tím lépe pro ně i pro nás. Pokud angrešt nebo rybíz stály delší dobu v silně promáčené půdě, zřekněme se raději požitků z letošní úrody.

Aby se opět proměnil v „koberec“

Zachránit se dá i zaplavený trávník. I ten bude třeba provzdušnit pomocí vertikutátoru, jakmile půda začne vysychat. Musíme však vystihnout okamžik, kdy se nám už do země neboří boty a na povrchu se ještě netvoří škraloup. Pak se můžeme pustit do práce. Nakonec celý povrch načechrejme pomocí vějířových hrábí a případné lysiny znovu osejme. Se sekáním počkejme, dokud se tráva nevzpamatuje.