Po smrti jakékoliv osoby (v právním jazyce zůstavitele) vzniká dědické právo a je zahájeno dědické řízení. To má rozhodnout o dědicích a jejich podílu z majetku zůstavitele. Dědické řízení má několik kroků.
Předběžné šetření
Soudem přidělený notář (kvůli zachování nestrannosti ho nikdy nevolí sami pozůstalí) provede nejprve předběžné šetření. Nejčastěji si předvolá toho, kdo se staral o vypravení pohřbu, a zjišťuje co nejvíce informací o majetku, dluzích, dědicích, případné závěti nebo dědické smlouvě. Veškeré zjištěné údaje ověřuje a také prochází finanční instituce a evidenci Notářské komory, kde jsou uloženy závěti a další notářské dokumenty.
Konečné jednání
Po shromáždění všech informací a dokumentů svolá notář tzv. konečné jednání, kam se dostaví pozůstalí s nárokem na část pozůstalosti. Tam se sestaví přehled pozůstalosti, tedy veškerého majetku i případných dluhů, k datu úmrtí zůstavitele. U majetku se zjišťuje jeho hodnota, u méně hodnotných věcí stačí shoda ohledně hodnoty mezi dědici, u hodnotnějších věcí typu nemovitost, automobil apod. musí být znalecký posudek. Na konečném jednání se také čte případná závěť.
Soupis pozůstalosti
V případě neshod je potřeba vytvořit tzv. soupis pozůstalosti, což je vhodné ve chvíli, kdy není jasné, zda jsou v pozůstalosti větší aktiva (majetek), či pasiva (dluhy). Tento soupis připravuje notář spolu se soudním znalcem, který odhadne cenu veškerého majetku, nejen těch hodnotnějších věcí. K vytvoření soupisu pozůstalosti dochází i tehdy, kdy se nepřihlásí žádný dědic, případně není možné použít závěť kvůli chybám právního rázu.
Notář zároveň dědice poučí, že mají právo dědictví odmítnout, což připadá v úvahu hlavně v situacích, kdy je zatíženo dluhy. V takovém případě lze uplatnit výhradu soupisu pozůstalosti, kdy ten, který výhradu soupisu uplatní, dědictví přijímá i s dluhy, ty ovšem hradí jen do výše ceny nabytého dědictví. Kromě odmítnutí dědictví je také možné se dědictví vzdát ve prospěch jiného z dědiců, ten s tím ale musí souhlasit.
Dohoda o vypořádání dědictví
Při shodě dědiců následuje uzavření dohody o vypořádání dědictví mezi jednotlivými dědici, což notář usnesením schválí. Podle tohoto dokumentu se bude pozůstalost následně dělit. Pokud by dědici nebyli schopní se dohodnout, notář musí vydat usnesení o rozdělení dědictví podle zákonných podílů jednotlivých dědiců. Tím dědické řízení, které v nekomplikovaných případech obvykle trvá kolem čtyř měsíců, končí.
A kolik to stojí?
Odměna notáři za provedení dědického řízení je stanovena vyhláškou a závisí na hodnotě majetku zemřelého nebo dalších nákladech, které byly spojeny s přípravou podkladů pro soud. Odměnu notáři mají zaplatit všichni dědicové v závislosti na tom, kolik kdo z nich zdědil. Od roku 2021 platí nová pravidla pro výši odměny, takže například dědictví v hodnotě půl milionu korun vyjde dědice na 12 100 Kč včetně DPH. Dědická daň byla již v roce 2014 zrušena a fyzické osoby neplatí při převzetí dědictví ani daň z příjmů.
Zdroje: měšec.cz, dostupnýadvokát.cz