Během srpna prořezáváme jehličnaté živé ploty a formujeme tvary některých solitérních stromů, takže skvěle můžeme využít „odpad“ po řezu a namnožit si nové stromečky. Řízkování lze samozřejmě provádět i během podzimu nebo zimy, protože jehličnany jsou stálezelené stromy, které neprocházejí klasickým obdobím zimního klidu. Konec léta je však pro řízkování nejvhodnější dobou, neboť mladé výhonky mají ideální podmínky pro to, aby se dobře ujaly. Stromy v sobě skrývají mnoho živin, jež přes jaro a léto načerpaly, a tak i mladé odnože rychleji koření a lépe rostou, než když je začneme množit vyčerpané zimou někdy na začátku jara.

Jak připravit nové odnože?

Řízky odebereme přibližně v délce 10-15 cm, a to z koncových výhonků větví. Je třeba, aby tyto výhonky byly mladé a zdravé, aby se i řízky z nich dobře ujaly. Druhou možností je odebrat nový výhonek ze starého dřeva. Výhon odebíráme vždy pod uzlinou, je-li na větvi, nebo u starého dřeva celý výhon i s patkou. Smrky, jedle, borovice ponecháváme celé, u ostatních jehličnanů, jako jsou túje, tedy zeravy, nebo cypřiše, odstraňujeme na spodní třetině postranní výhonky.

Řez pod uzlinou nebo na patce ošetříme speciálním prostředkem, který urychluje zakořenění nového výhonku. Někteří zahradníci dávají přednost prášku z dřevěného uhlí, který rovněž funguje jako stimulátor zakořenění. Výhonek zasadíme do speciálního substrátu pro jehličnany, který je lehký a propustný.

Zpočátku je třeba velmi dodržovat stálou mírnou vlhkost substrátu, ale také celého okolního prostředí, a proto se doporučuje překrýt nádobu s řízky fólií nebo ji vsadit do skleníku či pařeniště, kde panuje stálá vzdušná vlhkost.

Jaký typ řízků zvolit podle jednotlivých druhů?

U jehličnanů, jako jsou borovice, smrky či jedle, bychom měli odebírat řízky ze stromů starých od čtyř do sedmi let. Řízky by měly být tvrdé, nicméně ne úplně dřevnaté. Totéž platí i pro výhonky tisu. Takové řízky odebíráme z výhonů starých zhruba rok, tedy aby byly dřevité, ale přesto stále pružné. I proto je vhodným obdobím k odběru právě druhá polovina léta, neboť velkou roli hrají i venkovní teploty, jež mohou na výhonech způsobovat ztuhlost.

Naopak polovyzrálé řízky odebíráme z modřínů, cypřišů, zeravů a pazeravů, z jalovců nebo cypřišků. Výhonky lze odebírat od léta až do začátku podzimu. Spodní část, která by měla být dřevnatější, tedy vyzrálá, můžeme zbavit kůry, abychom tím podpořili rychlejší zakořenění.

Na co si dát pozor při odebírání řízků?

Jehličnany jsou velmi specifické v tom, že jejich výhonky mají jakoby naprogramovaný směr růstu, a tak se může stát, že řízek, který zasadíme, sice krásně zakoření, ale místo směrem nahoru poroste do strany. Důvodem je to, že byl odebrán z postranního výhonu, jenž svou stavbou do výšky růst nedokáže.

Neplatí to pro všechny jehličnany, například u modřínů nebo borovic se tento problém neobjevuje a nové výhonky rostou vždy vzhůru bez jakýchkoli deformit. Je tedy dobré dávat pozor při odebírání nových řízků, abychom je odřízli z terminálního výhonu, jenž je na konci větví, nikoli z postranního.

U některých jehličnanů, jako jsou cypřišky, se zase objevuje zvláštnost v tom, že se mění tvar a růst rostliny, kterou jste nařízkovali, od své matečné rostliny. Důvodem je to, že některé kultivary vznikají řízkováním z konkrétní části matečné rostliny, a pokud odebereme řízky z jiné části, nová sazenice změní tvar. Je tedy geneticky stejná jako její matka, ale některé geny zůstanou jakoby spící, což se projeví právě ve změnách během růstu.