Komáři nám v přírodě často pijí krev, a to doslova. Málokdo asi ví, že krev sají jen samičky, které potřebují bílkoviny v ní přítomné k vývoji vajíček. To nás ovšem neuklidňuje, a nepříjemný bodavý hmyz ve své zahradě zkrátka nechceme. Zároveň chceme zachovat vodní prvky, ať už ozdobné, jako například jezírka, nebo praktické, jako sudy na dešťovou vodu, která slouží k zalévání. Ale právě do těchto vodních prvků kladou komáří samičky vajíčka, z nichž se vyvíjejí larvy, které se posléze zakuklí, aby se ani ne po dvou týdnech vylíhla další generace. Jak z této situace ven?
Největším nebezpečím je stojatá voda
Nejlepší prevencí je zamezit vodě v zahradě, aby dlouho stála. To je snadné například u různých menších nádob nebo konví, kde vodu prostě pravidelně spotřebujeme na zalévání. Ovšem u sudu na dešťovku už je to obtížnější, tam se s pravidelným úplným vyprázdněním jaksi nepočítá. A právě sudy jsou častým zdrojem nepříjemných komářích letek. Náš boj proti obtížnému hmyzu také komplikuje to, že nemůžeme úplně rezignovat na ekologii a pustit se do komárů za pomoci těžké chemie, neboť bychom uškodili rostlinám i užitečným živočichům, kteří se v zahradě nacházejí.
Komárům čelíme mechanickou bariérou
Zahrádkáři proto mezi sebou sdílí osvědčené recepty, jak komárům v množení zabránit bez ekologické újmy v zahradě. Jejich tipy můžete vyzkoušet i vy.
U sudů s dešťovkou jsou možností bariérové zábrany, které znemožní komářím samičkám klást do vody vajíčka. Na sud můžete umístit víko, které si koupíte, případně vyrobíte podle rozměru sudu. Protože jsou kupovaná plastová víka většinou plná, nezbývá než vyrobit v nich otvor, do kterého zapadne okapová roura přivádějící dešťovou vodu, ale to by pro šikovné kutily neměl být problém. Další možností jsou síťky, nejlépe z nerezu, kterými sud zakryjete. Ty nebrání natékání vody, ale zároveň zabraňují spadu nečistot do sudu, a hlavně kontaktu komárů s vodou.
Hodí se i netoxické látky
Další možností je vytvoření zábrany z ekologicky nezávadných látek, mezi které patří například stolní olej. Stačí vylít do sudu trochu oleje, který na povrchu vytvoří pro komáry neproniknutelnou vrstvu, pod níž se komáří larvy udusí. Problém ale je, pokud ze sudu berete vodu shora, nikoliv kohoutkem ve spodní části sudu. Při ponoření konve seshora vám mastnota bude vadit.
Použít lze i hašené vápno, které dáte do vody v poměru 1 lžičku na 200 l vody. Vápno změní kyselé pH vody na zásadité, které larvám nesvědčí, ale většině rostlin neškodí, proto s takovou vodou můžete dál zalévat. Ovšem pozor například na rododendrony nebo vřes, těm by taková zásaditá zálivka neprospěla.
Pomohou nám ostatní živočichové
Pro jezírko, které má plnit okrasnou funkci a zároveň je domovem dalších užitečných rostlin a živočichů, není olejová ani vápenná varianta vhodná, stejně tak ho nelze dost dobře zakrýt. Přesto lze s komářími larvami bojovat i tam.
V jezírku je možné pomocí různých fontánek čeřit vodu, aby nebyla stojatá a komáry nelákala, ale ne vždy se tímto dají odradit. Do jezírka také lze umístit takové živočichy, například rybky, které se komářími larvami živí. Na komářích larvách si pochutnají i larvy vážek, dravá vodní ploštice znakoplavka nebo klešťanka. Dospělé komáry potom likvidují ptáci či netopýři, takže se vyplatí je ze zahrady nevyhánět. Případně můžete vy sami larvy, ať už z jezírka, nebo sudu, opakovaně lovit a předkládat je například akvarijním rybkám, pokud máte, neboť ty takové zpestření jídelníčku více než ocení.
Zdroje: žena-in.cz, instory.cz