Na to je sice ještě čas, ale na jeho přípravu už nám ho moc nezbývá. Takže je zapotřebí připravit prostory na uskladnění a také se naučte správně všechnu zeleninu a ovoce uchovávat.

Co tedy s ním?

V prvé řadě ho musíme důkladně vysmýčit a vydesinfikovat, abychom zlikvidovali případné zárodky plísní a zalezlé škůdce. Vybereme si k tomu samozřejmě takové prostředky, které se užívají v potravinářství nebo ve zdravotnictví, můžeme však také vybílit stěny vápnem s přídavkem modré skalice.

Dříve se s úspěchem vykuřovalo sirnými svícemi, ale pak je třeba místnost důkladně vyvětrat.

POKUD ZELENINU A OVOCE RADĚJI ZAVAŘUJETE, TADY MÁME NĚKOLIK RECEPTŮ:

Další podmínkou úspěšného skladování je nízká teplota, která se pohybuje kolem 3 °C. To může být zvláště u novějších staveb problém, a proto je třeba kompenzovat teplejší klima častým větráním za svítání či v jiné chladnější době.

Rovněž je nutné hlídat vzdušnou vlhkost pomocí vlhkoměru, aby se pohybovala okolo 85 %. Pokud poklesne, můžeme ji zvýšit kropením podlahy nebo rozvěšením vlhkých látek, snížit ji naopak můžeme větráním za suchého počasí.

Neskladujme ovoce se zeleninou!

Když je vše hotové, zkontrolujeme si regály a připravíme do zásoby vhodné lísky nebo plastové bedýnky s otvory, říční písek na kořenovou zeleninu a máme vše připraveno. Neradujme se však předčasně, protože ovoce a zelenina by neměly být skladovány společně. Například brambory, zelí, ale i jiné druhy zeleniny vydávají specifické pachy, které mohou nepříjemně ovlivnit chuť jablek. Optimálním řešením proto jsou dva sklepy, ale kde je vzít? Pokud to jde, rozdělme alespoň prostor příčkou na dvě samostatné místnosti, z nichž každá má vlastní větrání. Další možností je uskladnit zeleninu ve vyvezeném studeném pařeništi nebo pro ni na zahradě vykopat krecht a sklep nechat jenom pro ovoce.

Kam dáme jablka?

Z ovocné úrody nejčastěji ukládáme do sklepa zimní jablka. Nejlepším lůžkem pro ně budou vzdušné přepravky, kam je uložíme stopkou dolů maximálně ve dvou vrstvách. Bedýnky pak umístíme do regálů nebo složíme na sebe tak, aby spodní neležely na holé zemi. Stačí, když je podložíme latěmi z přírodního dřeva nebo pásem polystyrénu. Můžeme je také zabalit do čistého papíru, ale pak budeme mít těžší práci při kontrole, zda se nějaký kus nekazí. Hrušky na rozdíl od jablek ukládáme stopkou vzhůru a tak, abychom je měli stále na očích, protože se ve sklepě tak dlouho „neohřejí“.

A co zelenina?

Na uskladnění zeleniny budeme hlavně potřebovat bedýnky bez otvorů, aby se do nich mohl nasypat mírně vlhký písek nebo suchá rašelina, kam zapícháme hlavně kořenovou zeleninu tak, aby se jednotlivé kusy navzájem nedotýkaly. Kdo má podlahu z volně uložených kamenů, může kořenovou zeleninu ukládat do pyramidálních hrůbků - laicky řečeno větších pískových bochánků, do kterých po celém obvodu napícháme mrkev, petržel, celer nebo pastinák aj. a znovu je obsypeme pískem, aby vyčnívala pouze srdéčka. Získáme tak jakéhosi ježka, který má místo bodlin vršky kořenové zeleniny.

Do písku také můžeme zakládat salát, kapustu, zelí a další druhy košťálové zeleniny, kterým jsme ponechali kořeny. Hlávky odřezané od kořenů naopak ukládáme do laťových polic košťálem vzhůru.

„Symbióza“ při skladování

Je dobré připomenout, že tyto oba druhy zeleniny se vhodně doplňují (košťálová odpařuje do ovzduší hodně vody, zatímco kořenová vlhko spíše potřebuje), a proto bude vhodné je skladovat pohromadě. Cibule a česnek naproti tomu k ostatním druhům zeleniny nepatří. Jednak by od nich mohly načichnout a za druhé cibulové zelenině nesvědčí vlhko. Nejlépe proto uděláme, když je uskladníme v lískách na suchém a dobře větraném místě, nebo je svážeme do copánků a zavěsíme třeba nade dveře.