Náš článek o nepřesnosti hranic v ortofoto mapách na katastrálním úřadu vyvolal obrovskou vlnu zájmu. Ani jsme nečekali, že se stane v daném týdnu nejčtenějším článkem a že nám přijde na něj tolik reakcí. Zjistili jsme tím, že právě zaměření pozemků je stále ne úplně pochopená věc a vracíme se k ní. Popíšeme, jak tedy hranice nemovitosti zpřesnit a jaký je přesný postup.

Malé opáčko

Jak se vlastně digitalizuje katastrální mapa? V terénu byly zaměřeny identické body (ID) potřebné pro převod analogové mapy do digitální podoby. ID body jsou body, které najdeme v terénu i v mapě (sáhové mapy vznikaly v půlce 19. století). Takže kupříkladu rohy budov, staré mezníky, trojmezí... A na tyto body pak odborník v počítači nasadí nascanovaný rastr analogové mapy a hranice vektorizuje (= obtáhne). Pokud existují staré geometrické plány, které lze nějakým způsobem použít, snaží se je při tvorbě KMD použít. Aspoň trochu, ale určitě k tomu ne vždy je takový prostor, jaký má geodet, když řeší jen malé území, nikoliv celé katastrální území.

Čtěte také

Ilustrační foto náhledu do katastru nemovitostí

Čtěte také

Co dělat, když katastrální mapy a ortofoto mapy nesedí?

Ovšem jsou místa, kde vektorizování s terénem moc nesedí. Metrové odchylky nejsou výjimkou (několik metrů) - katastrální vyhláška počítá se skoro třemi metry, ale může to být i víc - třeba skalnatá území kolem Sedlce-Prčic. Takže je třeba brát v potaz i prostorové vztahy.

No a do ortofoto se pak natransformují ID body, ale pokud je zdeformovaná mapa, už to prostě nikdy sedět nebude. Pro vytyčení je důležitá mapa katastrální, nikoliv ortofoto - zákres v ní a výsledky zeměměřických činností - staré náčrty, plány. Když ortofoto s mapou nesedí, může to znamenat, že došlo ke změně (např. budova byla od dob svého vzniku přestavěna) anebo je stará katastrální mapa nekvalitní. Ovšem slovo stará je trochu zavádějící, protože ač digitalizovaná, vznikla v 19. století a nese si s sebou všechny chyby.

Jak vytyčit?

Jak postupovat při zpřesňování hranic? Tak na to pamatuje § 49 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), v platném znění, který zní:

§ 49

(1) Vytyčování hranic pozemků je zeměměřickou činností, při které se v terénu vyznačí poloha lomových bodů hranic pozemků podle údajů katastru o jejich geometrickém a polohovém určení.

(2) Přesnost vytyčení je dána přesností dosavadních údajů katastru o geometrickém a polohovém určení pozemků.

(3) K seznámení s výsledky vytyčení musí být prokazatelně přizváni vlastníci dotčených pozemků.

(4) Na průběh vytyčené nebo vlastníky zpřesněné hranice pozemků se vyhotoví geometrický plán, pokud má být podle nich do katastru zapsáno zpřesněné geometrické a polohové určení pozemku a jemu odpovídající zpřesněná výměra parcely.

Podrobnější právní úprava je obsažena zejména v § 35 vyhlášky č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška), v platném znění. 

Čtěte také

Tepelné čerpadlo

Čtěte také

Rozvaha: kolik se ušetří na TUV změnou z bojleru na tepelné čerpadlo?

Údaje o hranicích pozemků je možné zpřesnit dvěma způsoby. Pokud vlastníci mají označeny nesporné hranice pozemků v terénu (zdmi, ploty, hraničními znaky v lomových bodech), zeměměřič tyto hranice zaměří a po porovnání s dosavadními méně přesnými údaji vyhotoví potřebný geometrický plán.

Pokud vlastníci polohu hranic neznají, je nutné nejprve provést jejich vytyčení. Teprve pak mohou být nově zaměřeny, může být vyhotoven geometrický plán a sepsáno souhlasné prohlášení o shodě na průběhu hranic pozemků. Je-li zpřesňován lomový bod, který leží na styku hranic více pozemků (trojmezí, čtyřmezí atd.), souhlasné prohlášení musí učinit všichni vlastníci pozemků, kterým je tento bod společný.

Před objednáním vyhotovení geometrického plánu je vždy vhodné projednat shodu na průběhu hranice se všemi vlastníky sousedních pozemků, aby nebyl geometrický plán vyhotoven v takovém rozsahu, který by nebylo možné následně realizovat. Záměr upřesnit nějakou vlastnickou hranici totiž může být zmařen i jediným ze sousedních vlastníků (či i spoluvlastníků), který by s ním nesouhlasil. V takovém případě se na dosavadní evidenci (a její původní technické přesnosti) nic nezmění. V případě, kdy je zpřesnění geometrického a polohového určení v geometrickém plánu spojeno s jinou vyznačovanou změnou (například s dělením pozemku), není možné při absenci listin nutných pro zpřesnění geometrického a polohového určení realizovat ani tuto související změnu. 

Zdroj: ČÚZK, stavimbydlim.cz, ing. Ida Černá