Obecně při uskladňování jakýchkoliv darů naší zahrady platí, že použijeme jen plody v bezvadném stavu. Nahnilé, poškozené nebo hmyzem napadené plody se k uskladnění rozhodně nehodí. Zeleninu také před uskladněním neomýváme, pouze očistíme od hlíny, protože by se tím její trvanlivost zásadně zkrátila. A jak tedy postupovat?
Tma a chlad bramborám svědčí
Nejskladovanější zeleninou u nás jsou brambory. Aby také ne, tvoří nepostradatelnou součást našeho jídelníčku, obohacují naši stravu o vitaminy C, E, K a vitaminy ze skupiny B, kyselinu listovou a pantothenovou, kromě toho výborně chutnají a dají se připravit na nesčetně způsobů. O důvod víc, proč je správně uskladnit, aby ani brambora nepřišla nazmar.
Postup naštěstí není složitý. Potřebujeme jen vhodné místo a dřevěné nebo plastové přepravky. Brambory před uskladněním důkladně probereme a použijeme jen zdravé, neporušené hlízy. Ty dáme v přiměřeném množství do přepravek a uložíme do tmavého, dobře větraného místa, většinou sklepa, kde je stálá teplota kolem 4 °C. Tma i teplota jsou důležité – brambory nesmí namrznout, protože nejenže jsou pak nasládlé a nedobré, ale navíc jsou náchylné k hnilobě, a proto nevhodné k dalšímu skladování. Světlo zase urychluje klíčení a způsobuje zelenání brambor, v kterých se začne hromadit toxický solanin. „Jako obranný mechanismus proti škůdcům začne plodina v části, která vykukuje na světlo, zelenat a začne tam vtahovat solanin, aby byla jedovatá a nechutná pro predátory. Je to prostě adaptace proti sežrání,“ vysvětluje Tomáš Moravec z Ústavu experimentální botaniky AV ČR. Nevhodné k jídlu jsou také silně naklíčené brambory, což ostatně napoví už jejich hořká chuť. Uskladnění brambor ale neznamená, že je necháme byť na vhodném místě bez povšimnutí celou zimu. Je potřeba je pravidelně kontrolovat a poškozené hlízy vyhodit, aby se např. hniloba nerozšířila na okolní kusy.
Kořenová zelenina vydrží svěží v písku
Stejně jako brambory je vhodnou a oblíbenou plodinou pro zimní skladování kořenová zelenina. Antioxidanty, vlákninou a železem nabitá červená řepa, protizánětlivý celer, petržel, jejíž silice působí močopudně a dezinfekčně, nebo mrkev, která díky obsaženému betakarotenu chrání náš zrak, všechny tyto plodiny se dají při vhodném skladování uchovat celou zimu. Stačí je vyjmout ze země, očistit od hlíny (ale nemýt vodou) a zkrátit jejich nať zhruba na 3 cm. Můžete je nechat pár hodin na slunci, protože sluneční paprsky zničí případné škůdce. Zeleninu poté vložte do bedničky nebo přepravky s vlhkým, ale nikoliv mokrým pískem tak, aby natí vyčnívala ven, a uložte přepravky do chladného tmavého sklepa. Ani v tomto případě zelenina nesmí namrznout.
S metodou našich předků se obejdete i bez sklepa
Kromě sklepa je další možností uskladnění brambor i kořenové zeleniny krecht, tato dnes možná neprávem pozapomenutá stará metoda uchovávání plodin. Pokud nemáte vhodný sklep, může být krecht řešením. Jedná se vlastně o svislou jámu svrchu zčásti nebo zcela zasypanou slámou a zeminou, opatřenou větracím světlíkem a vrstvou slámy na dně. Sláma a zemina mají za úkol chránit uskladněnou úrodu před mrazem, v dnešní době je možné jako izolaci použít i polystyren. Doporučuje se dno i stěny krechtu vyložit hustým pletivem, které zabrání vniknutí hlodavců.
Zdroje: magazinzahrada.cz, abecedazahrady, blesk.cz