Vynechat ze stavby dřevo je sice možné, ovšem také velmi obtížné a drahé. Má totiž přednosti, jež nemohou zaručit žádné jiné materiály. A pokud ho dokážou nahradit, tak za výrazně vyšší cenu. Dřevo je tedy pro stavebnictví dalším základním materiálem.

Čtěte také

kamna

Čtěte také

Kolik nehořlavé podlahy musí být kolem kamen?

Čističi ovzduší

Z hlediska materiálu i energie je to ekologicky obnovitelný zdroj. Rostoucí stromy zachytávají při svém růstu sluneční energii, vodu a mnoho dalších látek jako například oxidy uhlíku, uchovávají je v sobě, a tím ovzduší čistí. Když se dřevo pálí, dostávají se z něj právě tyto uložené látky. Ovšem další strom je zase uschová. Jde tedy o koloběh, do kterého ovšem výrazně zasahuje člověk, když množství nečistot zvyšuje dalšími chemickými procesy, vytěžováním nerostů apod. Vzniká tak ekologická nerovnováha. 

Z čeho se skládá dřevo

  • 40–50 % celulózy (kostra dřeva)
  • 20–30 % ligninu (vytváří pevnost v tlaku)
  • 20–30 % hemicelulózy
  • 1–3 % dalších látek jako třísloviny, vosky, tuky, pryskyřice
  • až 0,3 % pevných látek
  • voda v různém množství


Dělení na druhy

Dřevo není jednotný materiál. Výrazně se liší podle druhu stromu. Rozdíly jsou obrovské i mezi stromy z jedné oblasti. Na celé planetě se pak nacházejí dřeva, která jsou sice příbuzná druhově, ale rozdílná tak moc, že se jim jako materiálu ani nedají přisuzovat nějaké společné vlastnosti.

V obecné rovině se dřeviny nejjednodušeji dělí na dřevo jehličnatých a listnatých stromů a pak na měkké a tvrdé. Při hlubším průniku pod kůru stromu se dá členit i trochu detailněji – u listnatých stromů se rozlišuje kruhovitě pórovitá stavba dubu, jasanu či akátu, polokruhovitě pórovitá ořešáku či třešně a roztroušená stavba buku, habru či lípy.

Autor: Kronospan

Fyzikální výhody

Ve stavebnictví se dřevo používá z mnoha důvodů, zejména však pro své mechanické vlastnosti, k nimž patří snadné opracovávání umožňující dělat i složité tvary. Na druhé straně pevnost dřeva dovoluje stavět jednoduché příhradové konstrukce, které se snadno spočítají a mohou bez speciálních přípravků a těžkých strojů vytvářet podporu i pro vysoká zatížení. Ale hovořit o dřevu jako celku moc nejde. Každý druh má jiné vlastnosti. Některé se třepí, vlastnosti jiného se i s malou změnou obsahu vody výrazně mění. Obecně je tedy lepší hodnotit dřevo z hlediska jeho statické a dynamické pevnosti.

Čtěte také

Čtěte také

Co byste měli vědět před tím, než začnete stavět plot z plotovek

Statická pevnost hodnotí materiál v tahu, tlaku, smyku, ohybu a vzpěru. Jde o zatížení stálé, které se nemění v čase. Dynamické zatížení naopak proměnlivé je, takže do něj patří tvrdost dřeva (hodnotí se odporem při vnikání cizího tělesa), štípavost (dělení klínem) nebo ohýbatelnost (přijmutí nového tvaru po zatížení a jeho uchování po odlehčení). Součástí hodnocení je ale také pružnost, tedy schopnost materiálu vrátit se do původního tvaru po zatížení určitou silou. Dřevo v tomto ohledu vyniká nad jinými stavebními materiály.

Slovníček pojmů

Vlhkost dřeva – Poměr mezi množstvím vody a dřevní hmoty. Dřevo objem vody stále mění. Zajímavé je, že vlhkost může dosáhnout až 200 %.

Objemová hmotnost – Hmotnost 1m³ je dost neprůkazná veličina, protože se mění s objemem vody obsažené ve dřevě.

Hustota dřeva – Tabulková hmotnost 1m³ dřeva při určité vlhkosti, která se udává v kg. Vlhkost je uvedena v normách EN 338, měří se při teplotě 20 °C a vlhkosti vzduchu 65 %.

Tepelná vodivost – Opět závisí na objemu vody ve dřevě. Obecně lze ale říci, že dřevo má tepelnou vodivost malou.

Elektrické vlastnosti – Suché dřevo je vynikající izolant, v případě zvyšujícího se objemu vody se elektrický odpor snižuje.

Akustické vlastnosti – Dřevo je schopné pohltit asi 50 % dopadající energie. Přenos zvuku však závisí na samotném materiálu.

Tento článek jste si mohli přečíst i v časopisu Dům&Zahrada 6/21. Příště se zaměříme na využití, ochranu i problémy se dřevem.