Koroze materiálu

Slovo koroze ke dřevu moc nejde, přesto je to odborně správný termín. K degradaci dřeva dochází v závislosti na jeho zatížení teplem, chemikáliemi, biologickými procesy apod. Nejčastěji se lze setkat s tímto pojmem v souvislosti s atmosférickými vlivy, jako je působení slunce, větru a vody. Samotné slunce svým UV zářením narušuje stavbu dřeva, ale hlavní příčinou rychlé degradace není, maximálně mění barvy.

Čtěte také

Čtěte také

Jak využít dřevo na stavbě (I.)

To kolísání vody v dřevní hmotě způsobuje popraskání, zvětrávání a rozložení strukturální stavby. Také tím vytváří lepší podmínky pro vniknutí biologického napadení mikroorganismy a škůdci. Do první skupiny patří plísně a houby, do druhé pak hmyz a další dřevní paraziti. Houby samy o sobě nedokážou vytvářet stavební látky, které potřebují ke svému životu. Jsou tedy závislé na organických látkách jiných rostlin, vyžadují ke svému vývoji vlhkost a teplo, ovšem nepotřebují sluneční světlo. Proto u rostoucího dřeva napadají a ničí celulózu. Plísně většinou dřevo neničí přímo, ale jsou průvodním jevem napadení dřevokaznými houbami. Z říše hmyzích škůdců dřevo nejlépe chutná tesaříkům, červotočům a pilořitkám, kteří parazitují na živém i již pokáceném dřevě a změnou struktury ničí jeho vlastnosti.

Čtěte také

Čtěte také

Dá se strop z pohledového betonu lakovat?

Víte, že…

… nejstarší použití dřeva pro bydlení na našem území patrně odhalil nález dřevěného přístřešku v Přezleticích u Prahy z doby staršího paleolitu (tj. 900 000–700 000 př. n. l.)? Nejstarší skutečné dřevostavby se datují do pozdní doby kamenné (eneolitu), tedy 5 000–3 000 let př. n. l. Byly to takzvané dlouhé domy.

Dvojí ochrana

Z výše uvedených důvodů se musí dřevo chránit před sluncem, plísněmi, houbami i hmyzem, ale hlavně před vodou, která ho dokáže zásadním způsobem narušit. Mechanická (nebo také konstrukční) ochrana znamená, že se dřevo izoluje proti stálému vystavení vlhkosti a voda se odvádí rychle. To se dá provádět různými způsoby – ať již distancí dřeva od země (příkladem jsou stavební patky, které přizvednou trámy pergol nad zem), přesahy, odvětráním, dilatacemi atd. Jedná se o základní zásah, který není možné pominout, protože druhý typ ochrany funguje jen jako doplněk. Chemická ochrana totiž naopak pomáhá v boji s biologickým napadením a také proti působení vnějších vlivů jako UV záření.

Každý způsob ochrany je pochopitelně vhodné upravovat podle toho, jakého dřeva se týká. Některé druhy s velkým množstvím tříslovin (modřín, exotická dřeva) chemickou ochranu tolik nepotřebují. Jindy překvapivě pomůže právě voda – třeba dubové piloty ponořené do vody se nerozpadnou, naopak postupem let zkamení a unesou extrémní zátěž. Například ohromný komplex kláštera v Plasích je založený právě na dubových pilotech a roštu stojících ve vodě.

Autor: Haas Fertigbau

Od základů po střechu

Na stavbě najde dřevo uplatnění prakticky všude. Od bednění betonáže po konstrukce krovů nebo vytváření celých domů. Má navíc velkou výhodu v tom, že se může použít i v mnoha kombinacích s dalšími materiály, které nějakým způsobem upravují jeho vlastnosti. Příkladem mohou být cementotřískové desky, do kterých se vylévá betonáž u systému Velox, dřevotřískové nebo OSB desky a dojít se dá až ke kombinaci dřeva a plastu. To má využití především u prken na terasy nebo na ploty, protože je to prakticky nezničitelný materiál, jenž je ale na rozdíl od celoplastových konstrukcí pevnější a má v sobě 60 % dřevité hmoty.

Nejpoužívanějším druhem je v dnešní době smrk. Relativně rychle rostoucí dřevina s rovným kmenem se totiž snadno obrábí, tvaruje a je levná. Velmi podobné vlastnosti má dřevo borové. Dřevo listnatých stromů se na stavbě objevuje méně, protože je dražší, často víc sukovité a nenabízí se v tak velkých rozměrech. Listnaté dřevo se uplatní při vytváření konstrukcí ve styku se zemí či vodou – trvalé spojení s půdou lépe zaručí akátové kůly než smrkové.

Rozdělení řeziva

Typ výrobku Tloušťka (h) Šířka (b)
Latě ≤ 40 mm < 80 mm
Prkna ≤ 40 mm ≥ 80 mm
Fošny > 40 mm > 3h
Hranoly b ≤ h ≤ 3b > 40 mm

Lepená kvalita

Nedílnou součástí moderních staveb jsou i materiály založené na vrstveném dřevě, takzvané KVH nebo BSH hranoly. První zkratka znamená vysušené (především smrkové) dřevo, které je nařezané na konstrukčně pevné a kvalitní části, jež se k sobě následně lepí zubovými příčnými spoji (takzvanými cinky). BSH jsou hranoly slepené v podélném směru z užších prken s otočenými letokruhy. Oba typy nabízejí vyšší tvarovou stálost a pevnost než kusové dřevo. Jsou kvalitnější, protože eliminují nedostatky, např. suky. KVH hranoly se dodávají většinou v délce 13 m, ale dají se sestavit i dvacetimetrové kusy. BSH hranoly jsou ještě pevnější, kvalitnější a lze vytvořit i delší trámy.

Čtěte také

Hydroizolace

Čtěte také

Správná hydroizolace sprchového koutu

Další zajímavou variantou jsou takzvané CLT panely. Deskový materiál se vyrábí tak, že se k sobě křížem lepí jednotlivé tenké dřevěné části. Výsledek dosahuje takové pevnosti a tvarové stálosti, že se z něj dají stavět celé domy bez nutnosti dalších výztuží.

Deskový materiál

OSB desky – Vyrábějí se z plochých třísek ukládaných ve třech vrstvách s různě orientovanými vlákny. Krajní vrstvy pak mají třísky orientované v podélném směru.

Třískové desky – Také se vyrábějí z dřevěných třísek, menších než u OSB desek. Třísky se získávají ze surového dřeva zbaveného kůry. S příměsí lepidla a za působení vyšších teplot a tlaků se ze směsi lisují desky.

Vláknité desky – Základem je dřevní hmota rozdělená na jemná vlákna. Dřevní hmota se získává z odpadu pilařské výroby. Vlákna se vrství do koberce a při působení tepla a tlaku se lisují do konečného výrobku.

Překližované desky – Tenké loupané nebo krájené dýhy se v lichém počtu lepí na sebe. Podle vrstev se rozlišují překližky třívrstvé až sedmivrstvé, což ovlivňuje i finální tloušťku desky. Dále je rozdíl mezi překližkami podélnými a příčnými, a to podle směru vláken vrchní vrstvy dýhy.

Tento článek vyšel v časopisu Dům&Zahrada 6/21