Vaječné skořápky obsahují hodně vápníku, a mohou být tedy levným a rychlým pomocníkem, když naší půdě vápník chybí. Ovšem ne všechny rostliny si na vápenatou půdu potrpí, některé potřebují naopak prostředí kyselejší. Konkrétně se jedná například o azalky, bobkovišně nebo borůvky a brusinky, ale druhů je samozřejmě mnohem víc. Drcenými skořápkami proto upravujeme zeminu jen v případě, že zde pěstujeme druhy vyžadující půdu neutrální až zásaditou.
Roztlučené skořápky se doporučují nasypat do jamky, kam sázíte rajčata - ta budou díky přísunu vápníku chráněna před hnilobou. Můžete je zapravit i do kompostu, se kterým pak pohnojíte jak zahradní, tak pokojové rostliny - ovšem opět jenom ty "vápnomilné". Jediný problém je v tom, že se skořápky velmi pomalu rozkládají, takže by se měly před kompostováním rozemlít na prach.
Z podrcených skořápek můžete postavit překážkovou dráhu pro slimáky. Nasypte je okolo záhonů se saláty a dalšími rostlinami, na jejichž listech si slimáci rádi pochutnávají. Hrany skořápkových úlomků jsou velmi ostré a slimáci se přes ně nepřeplazí. Opět to má ale jeden háček - jakmile zaprší, skořápky navlhnou a změknou, takže pro slimáky už nebudou představovat překážku. Je to tedy řešení spíš podpůrné, nikoli všemocné.
Pokud se během léta stáváte častou obětí bodnutí hmyzem, je tu babský recept, jak si připravit účinný roztok zmírňující otoky: drcené skořápky od vajec nadrťte, nasypte do menší zavařovací sklenice a zalijte jablečným octem. Uzavřete a nechte rozležet na suchém a tmavém místě několik dní. Roztokem pak potírejte svědivá místa po kousancích a bodnutích. Směs skladujte v lednici, použitelná vydrží zhruba měsíc.