Člověk, který je pod tlakem, má menší šanci na zapamatování než jiný člověk, který má možnost informace získávat pouze ze zvídavosti. Vědci to zjistili strašně jednoduše pomocí testu zlodějů. Nový výzkum z Duke University zjistil, že lidé, kteří si představovali, že jsou zloději prohlížející si virtuální umělecké muzeum před loupeží, si lépe pamatovali obrazy, které viděli, ve srovnání s lidmi, kteří hráli stejnou počítačovou hru, zatímco si představovali, že právě tuto loupež provádějí.

Zkuste si vybudovat fotografickou paměť:

Zdroj: Youtube

Motivace a její vliv na paměť

Tyto jemné rozdíly v motivaci - naléhavé, okamžité hledání cílů versus zvědavé zkoumání pro budoucí cíl - mají velký potenciál pro řešení skutečných problémů v budoucnosti. Tohle je něco, co by se dalo aplikovat na spoustu problémů u lidí, jejichž nastavení myšlenek (mindset) je dnes příliš seškrcené „nutností“ nebo „naléhavostí“. Výsledky výzkumu uvedené do praxe by mohly vyřešit třeba spoustu problémů u lidí, kteří jsou uvěznění v nějakých svých názorech a přesvědčeních a jejich posun k novým myšlenkám je blokován právě nastavením mysli. Můžeme tím získat možnosti, jak lidi informovat a vložit do nich víc informací, které by změnily třeba jejich odpor k očkování, získat pozornost u nutnosti reakcí na klimatické změny nebo by tím šlo lépe léčit psychické poruchy.

Princip výzkumu

Alyssa Sinclairová, postdoktorandka pracující v laboratoři ředitelky Duke Institute for Brain Sciences, a její spolupracovnice Alison Adcocková přizvaly 420 dospělých, aby si na jeden den představovali, že jsou zloději umění. Účastníci byli poté náhodně rozděleni do dvou skupin a dostali různé zápletky. „Takzvané Naléhavé skupině jsme řekli: 'Jste mistrovský zloděj, právě teď provádíte loupež. Ukradněte co nejvíce!'," vysvětlila Alyssa Sinclairová. „Ovšem Zvědavé skupině jsme řekli, že jsou zlodějem, který prohlíží muzeum, aby naplánoval budoucí loupež.“

Neuvěřitelný rozdíl

Vliv tohoto rozdílu v myšlení byl nejzřetelnější následující den. Když se účastníci přihlásili zpět, byli přivítáni kvízem, zda si dokážou vzpomenout na 175 různých obrazů (100 z předchozího dne a 75 nových). Pokud účastníci označili obraz jako známý, také si museli vzpomenout, kolik stál.

Zvědaví účastníci, kteří si představovali pouze plánování loupeže, měli následující den lepší paměť. Správně rozpoznali více obrazů. Vzpomněli si, kolik stál každý obraz. A odměna zlepšila paměť, takže bylo pravděpodobnější, že si budou pamatovat cenné obrazy. To se neprojevilo u účastníků Naléhavé skupiny, kteří si představovali, že loupež už provádí.

Naléhaví účastníci však měli jinou výhodu. Byli lepší v tom, že zjistili, které dveře skrývají dražší kusy, a jako výsledek získali více vysoko hodnotných obrazů. Jejich sbírka byla oceněna o asi 230 dolarů více než sbírka zvědavých účastníků.

Rozdíl ve strategiích (zvědavý versus naléhavý) a jejich výsledcích (lepší paměť versus vyšší hodnota obrazů) neznamená, že jedna je lepší než druhá. „Je cenné pochopit, který režim je v daném okamžiku přizpůsobivý, a používat ho strategicky,“ řekla doktorka Adcocková.

Tato studie ukázala, jak malé změny v motivaci mohou mít velký dopad na naši paměť a schopnost učení. Zvědavost a plánování do budoucnosti se ukázaly jako účinné nástroje pro zlepšení dlouhodobé paměti, zatímco naléhavé a okamžité hledání cílů může být užitečné v situacích, které vyžadují rychlou reakci nebo krátkodobé řešení. Toto poznání může mít široké uplatnění v různých oblastech, od zdravotnictví po vzdělávání a psychoterapii.

Zdroj: MedicalXpress, Duke University