Maliníku se obecně nedaří v jílovitých, zamokřených ani vápenitých půdách s obsahem chloru. Prospívají naopak v písčitohlinité či hlinité zemině s mírně kyselou reakcí a k násadě plodů potřebují i dostatek slunce. Na zastíněných stanovištích vytvoří košaté křoví, ale plodit budou o poznání méně. Bohatou úrodu je v každém případě potřeba podpořit správně provedeným řezem ve správnou chvíli.
Už během vegetace průběžně odstraňujeme slabé a suché výhony, které by rostlinu jen zbytečně vysilovaly a stínily by dozrávajícím plodům. Ten zásadní, radikální řez však provádíme až později na podzim, případně v předjaří. Záleží přitom na tom, zda pěstujeme odrůdu letní, nebo stále plodící, které se také říká "remontantní".
Letní odrůdy
Letní maliníky plodí jen v létě na letošních výhonech, které po odplození uhynou. Řez letních odrůd je proto jednodušší v tom, že všechny šlahouny můžeme odštípnout kleštěmi těsně u země a nadobro odstranit. Až začnou na jaře zase růst, bude je nutné prořezat, aby si vzájemně nestínily a zbylo mezi nimi zhruba 20 cm místa. Ponecháváme jen ty nejzdravější a nejsilnější výhony.
Remontantní odrůdy
Stále plodící odrůdy maliníků mohou plodit jak brzy v létě, tak potom ještě jednou na přelomu srpna a září. V řezu je to s nimi ale složitější. Měli bychom u nich rozlišit jednoleté šlahouny od těch dvouletých a zbavit se všech, které už mají odplozeno. Odstraníme také všechny výmladky a slabé či nemocné šlahouny a necháme jen několik silných výhonů, jež opakovaně ponesou plody příští rok. Ponechané výhony by se neměly zkracovat, mohlo by to ohrozit jejich plodnost.
Je třeba ale dodat, že mnozí zahrádkáři se s tím nepářou a seříznou výhony všechny. Remontantní odrůdy tak pěstují stejným způsobem jako jednoleté, aniž by to mělo vliv na výnosnost. Názory se liší i ohledně načasování řezu - někdo řeže už v listopadu, jiný čeká až do února s tím, že kořenový systém do sebe přes zimu vtáhne živiny odumřelých nadzemích částí. Je tedy na vás, pro jaký postup se rozhodnete a co se vám osvědčí.