Nejdřív si rozdělíme půdy podle jejich vlastností:

  • Hlinité půdy mají dostatek živin, ale jejich problémem je jejich pomalé uvolňování. Jsou totiž vázané v koloidech, což jsou částice v půdě. Výhodou je, že hlinité půdy se hůř přehnojují než písčité.
  • Písčité půdy mají méně živin, protože mají méně koloidů. Vázací schopnost je tak malá. Je třeba je výrazně přihnojovat, ale problémem je pak následné přehnojení.
  • Humózní půdy poznáte tak, že jsou plné organických zbytků. Tyto vláknité a měkké části obsahují mnoho minerálních látek.

Půdy však nejsou čistě jediného typu. Jde o směsi výše tří uvedených, případně s dalšími příměsmi.

Ruční rozbor půdy

První a nejjednodušší způsob, jak poznáte půdu, je zkusit ji uhníst v ruce. Pokud uděláte kuličku, pak se jedná o hlinitou nebo jílovohlinitou půdu. Pokud se vám začne prosýpat mezi prsty, pak je větší podíl pískovité půdy. Humus poznáte, že vám mezi prsty zůstanou měkké a vláknité části. Lepší představu si o své půdě uděláte dalšími zkouškami.

Vodní rozbor

Do sklenice vody nasypte jednu lžíci půdy. Na dno vám po několika okamžicích padne písek. Humus vyplave na povrch a částice hlíny nasáknou vodou a vznášejí se ve vodě a zakalují ji. Podle podílu tak poznáte, jakou máte půdu.

Laboratorní rozbor

To, jakou máte půdu, tedy asi přibližně, víte. Ale měli byste také zjistit, jakou doopravdy máte půdu. Jakou má pH, jaké složky má, jestli má dostatek minerálů, jestli není nasáklá pesticidy apod. To jsou důležité informace, které vám určí, co máte s půdou dělat. Společností, které vám laboratorně změří půdu, je několik. Stačí vzít asi půl kilogramu půdy, vysušit ji a následně zabalit do igelitového pytle a dát do laboratoře. Najdete je na internetu.

Jednoduchá indikace

Ovšem sami si můžete zjistit, jak kyselou máte půdu a jakého druhu. Stačí se dívat kolem sebe. Hodně pampelišek, vřesovce, kapradiny nebo hortenzie ukazují, že máte půdu kyselou. Tady je lepší hnojit s vápennými přísadami.

Naopak podběl ukazuje, že je v půdě vápníku už moc. Kopřivám se daří na humózní půdě s vysokým obsahem dusíku, bodláky a pampelišky mají rády hlinitojílovité půdy bohaté na živiny.

Titulní foto: Thinkstockphotos.com