Jarní řez je pro růže ten nejdůležitější, neboť díky němu rostliny zesílí a budou odolnější a také se ve správnou dobu nastartuje jejich kvetení. Je potřeba jej provést citlivě a přesně, neboť příliš radikální řez zpomalí růst nových výhonů a také může posunout dobu kvetení i o několik týdnů dále, takže bychom se z půvabných květů těšili mnohem kratší dobu. Naproti tomu nedostatečné nebo žádné prořezání by vedlo k rychlému růstu slabých výhonů, které by nejen rostlině ubraly sílu, ale také by v následující zimě s největší pravděpodobností proschly a vymrzly. To by mohlo následně způsobit vymrznutí celé rostliny. Zejména u citlivějších vyšlechtěných druhů je tato pravděpodobnost velmi vysoká.

Kdy a jak provádět řez?

Jarní řez provádíme v době, kdy na růžích pozorujeme rašící očka, což nám pomůže určit, které výhony jsou živé a které nepřežily zimu. V různých lokalitách se může tato doba lišit, zatímco v nížinách je často možné provádět řez už během března, jinde je lepší počkat na duben či počátek května.

U všech typů růží rozhodně vystříháme suché, pomrzlé větve, ale také ty nalomené, velmi slabé a zplanělé výhonky a větvičky tak, aby zůstalo jen zdravé dřevo. Střih nebo řez se provádí vždy nad očkem ve vzdálenosti asi 5-8 cm od něj a v kolmém směru, aby řezná plocha byla co nejmenší. Další řezy se provádějí podle jednotlivých skupin, resp. druhů růží.

Řezy podle skupin růží

Pěstujeme-li čajohybridy, tedy velkokvěté růže, jejichž keře dorůstají do výšky 50-120 cm, nemusíme se obávat radikálního řezu, a to klidně na 15-20 cm od země. Větší výšku, tedy kolem 30 cm, ponecháváme naopak floribundám, tedy mnohokvětým druhům. Nejmenší řez provádíme u polyantek, což jsou mnohokvěté druhy, dorůstající do výšky kolem 120 cm, jejichž keře bývají obsypány drobnými květy. Tam krátíme větvičky pouze do výšky kolem 50 cm.

Speciální péči je třeba věnovat stromkovým růžím, u nichž dbáme především na zachování tvaru koruny tak, aby byla dobře tvarovaná a také rovnoměrně vyvážená, aby nedošlo ke zlomení rostliny. U skalkových růží, které se jinak označují jako trpasličí nebo miniaturní, protože dorůstají pouze do výšky 30-50 cm, se pak řez provádí tak, že se keřík víceméně pouze prosvětluje a odstraňují se poškozené výhonky.

Nenáročné druhy našich parků a zahrad

Na zahradách, ale především v parcích se objevují sadové růže, jež dorůstají do výšky i kolem tří metrů. Jejich květy mohou být drobné i velké, různě tvarované. Jejich variantou jsou tzv. botanické růže, což jsou rostliny vyskytující se divoce v přírodě. U těchto mohutných sadových, ale i botanických růží se neprovádí žádný radikální řez. Pouze se zaměřujeme na odstranění poškozených větví a výhonů, případně se pokusíme udržet nějaký přiměřeně úhledný tvar keře. V pozdějších letech se provádí pouze tzv. zmlazovací řez, při kterém se odstraní staré výhony a ponechají se pouze ty mladé.

Stejně tak pouze tvarovací řezy se provádějí u půdopokryvných růží, jež se pouze zastřihávají tak, aby se nerozšiřovaly mimo vytyčenou plochu. Půdopokryvné růže bývají zejména ozdobami parků, protože dorůstají do výšky pouze kolem 50 cm, ale skvěle zakrývají plochu záhonů tak, že zamezují růstu plevele. Jsou mezi zahradníky velmi oblíbené i právě pro jejich nenáročnou údržbu. I u nich se v pozdějších letech provádí jednorázový zmlazovací řez, který rostliny čas od času potřebují.

Po prořezání nezapomeňme na hnojení

Jakmile růže očistíme řezem a půdu kolem nich upravíme, odstraníme krycí materiály, jako jsou chvojí, kůra apod., je potřeba rostliny začít pravidelně přihnojovat, a to v závislosti na věku rostlin. Mladším keříkům či stromkům alespoň jednou měsíčně přidáme kvalitní kompost, starším rostlinám přidáme ke kompostu ještě minerální hnojivo, jedna dávka pro jarní sezonu stačí. Vhodné je bezchlorové hnojivo, které lze koupit v granulích. Hnojení je třeba dodržovat, protože tím velmi podpoříme bohatost květů, ale také to, že rostliny vydrží kvést delší dobu, aniž by je to vyčerpalo či oslabilo.