S jarem nastává vhodná chvíle k přesazování pokojových rostlin. Zda to skutečně potřebují, poznáme podle toho, že jim kořenový bal vystupuje na povrch nebo prorůstá spodním okrajem květináče. Jiným důvodem může být příliš vyčerpaná zem, která připomíná ušlapaný jíl nebo je pokrytá bílým povlakem usazenin z vodovodního potrubí. Pro přesazení nemusíme pátrat po zbytečně velkém květináči. Je daleko výhodnější, budeme-li rostlinu přesazovat jen do málo větší nádoby, ale častěji (maximálně však 1x ročně). Nejvhodnější je, když průměr květináče a jeho výška přesahují velikost původní nádoby o 2 cm. Rostlinu před vyjmutím z květináče nebudeme zalévat a před vyklopením objedeme vnitřní okraj květináče starším nožem. U plastických nádob stačí květináč několikrát mírně promačkat, čímž pohodlně oddělíme kořenový bal. Pak rostlinu opatrně vyklepneme, abychom nepoškodili nadzemní část. Dříve, než ji znovu zasadíme, je vhodné setřást část hlíny z jejích kořenů a seříznout je. Případně můžeme zkrátit i nadzemní část. Rozhodně odstraníme zaschlé větvičky a dlouhé světlé šlahouny, které vznikly nevhodným přezimováním na tmavém a teplém místě. Otvor ve dně nového květináče zakryjeme kouskem střepu nebo vhodným kaménkem a zasypeme zhruba 2 cm vysokou vrstvou doporučeného substrátu (obvykle směsí zahradní zeminy s rašelinou a pískem). Před vsazením vložíme pod kořeny tabletu pomalu rozpustného hnojiva doporučeného pro daný druh. Během doplňování nového substrátu rostlinu jednou rukou nadzvedáváme a druhou lehce přisypáváme zem, aby se dostala co nejvíce ke kořenům. Občas s květináčem mírně zatřeseme, nakonec hlínu lehce udusáme prsty a svrchu zalijeme. Rostlinu nemusíme za každou cenu vracet na stejné místo, často je tomu přesně naopak. Druhy, které v zimně kvetly, jako jsou azalky, orchideje, kamélie, tropické vřesovce či gardénie, a dařilo se jim více na východních oknech, přeneseme na okna západní, východní, popřípadě severní. Na jejich místo pak dáme suchomilné rostliny nebo sukulenty a kaktusy. Kaktusy V dubnu již definitivně končí období jejich zimního klidu. Pokud jsme je ještě nepřenesli ze sklepa nebo jiného zimního stanoviště, udělejme to co nejdříve. Vyberme pro ně světlé místo, nejlépe na okenním parapetu, nikoliv však nad ústředním topením, které mnohdy ještě vytápí náš byt. Také je třeba dát pozor na sluneční paprsky, kterým kaktusy během zimního odpočinku odvykly. Se zaléváním je třeba začít opatrně – po troškách, odstátou, vlažnou a pokud možno měkkou vodou, a postupně zvyšovat podle konkrétních nároků té které rostliny. Pro převážnou většinu kaktusů však platí zásada, že zaléváme více, ale v delších intervalech. Takže rostlinu důkladně zalijeme a pak počkáme delší dobu, až zem zcela vyschne. Kaktusy, které trávily zimu zabalené v papíru mimo květináč, je třeba opět vrátit do živného prostředí. Nejprve si připravíme vhodnou zem, což obvykle bývá kompostová zemina, rašelina a písek smíšené v poměru 1:1. Lze ovšem zakoupit speciální substrát pro kaktusy. Při výběru květináče je lépe zvolit menší, v poslední době se často používají bonsajové misky. Před zasazením očistíme kořeny od zaschlé hlíny, zastříhneme zaschlé a ponecháme pár dní zaschnout. Dříve, než kaktus definitivně umístíme do květináče, nasypeme na dno asi 1 cm štěrku, na něj dáme vrstvu hlíny a opatrně obsypeme. Se zaléváním počkáme, kaktusy se na rozdíl od jiných rostlin nezalévají ihned, ale zhruba až po týdnu. Obdobně postupujeme i při přesazování do většího květináče, které lze ještě v nutném případě provést. Pro příště s ním však raději začněme dříve, nejlépe na přelomu února a března. Pokud bude kaktus kvést, je třeba ve fázi rašení poupat přidat do zálivky hnojivo pro kaktusy v doporučeném poměru. Po odkvětu se opět hnojení sníží a omezí zálivka, aby si rostliny mohly odpočinout. -šum-