Tyhle dekorativní dřeviny milují v Číně a samozřejmě v Japonsku, kde představují typické podzimní symboly. Právě pestré zbarvení a zajímavý tvar listů katapultovaly japonské javory na přední příčky oblíbených okrasných dřevin také u nás.
Jednoduše fantastické
Nejznámějším zástupcem okrasných javorů (Acer japonicum) jsou dlanitolisté (Acer palmatum), vybírat si však můžete z mnoha dalších typů a kultivarů. Podle velikosti, atraktivity tvarů listů či třeba jejich barvy. Nejsou až tak náročné na výběr stanoviště ani péči, přesto se vyplatí dopřát jim takové podmínky, aby dobře prospívaly. Díky pomalému růstu se hodí i pro pěstování v nádobách, třeba na balkoně. A pokud si troufnete a máte dostatek času, můžete z nich vytvarovat rovněž bonsaje.
Kde porostou
Přestože jde o teplomilnou dřevinu, nejlépe se jí bude dařit na místě, kam nemíří polední slunce, celodenní „grilovačka“ je absolutně nevhodná. Za ideál se dá považovat polostinné stanoviště, chráněné před silnými větry. Na sluníčko jsou obzvlášť „cimprlich“ malé mladé stromečky, těm zejména na jaře raději dopřejte nějakou formu clony (zástěny). A pokud máte v zahradě vodu, vyplatí se volit místo právě v její blízkosti, vyšší vlhkost jim vyloženě svědčí. Půda je nejvhodnější mírně vlhká a kyselejší, vyšší obsah vápníku je na závadu stejně jako zemina suchá a písčitá, vadí i jílovitá.
Některé barvy listů člověku až vyrazí dech.
Kdy se pustit do výsadby
Podzim je ideální pro dobré zakořenění, japonské javory se vysazují obvykle v říjnu i v listopadu. Jsou-li sazenice prostokořenné, vysazujte je až po opadu listů, kdežto stromečky v kontejnerech se dají „zapustit“ do země de facto po celý rok, samozřejmě pokud nemrzne. V místech, kde hrozí větší sněhová nadílka, se vyplatí stromky na zimu chránit. Zkušení pěstitelé javory také množí, a to semeny, roubováním nebo řízkováním.
Barevná proměna
Dříve se doporučovaly téměř výhradně do japonsky stylizovaných zahrad, dnes se mnohdy doporučují také do moderních až minimalisticky řešených zahrad. Nicméně okolí doplněné kameny a zmiňovanou vodní hladinou se jeví jako ideální podkres, aby co nejlépe vynikly jejich listy. Běžné jsou pěti, sedmi a devítilaločnaté listy různých velikostí a tvarů i zbarvení. Může být téměř červené, bordó, dokonce i narůžovělé, také žluté až oranžové a v nejrůznějších odstínech zelené.
Zdroj: IReceptář, Zahradnictví Spomyšl
