V zimě nám vysychá sliznice z přetopených interiérů, s prvním jarním sluncem přitiskneme k nosu kapesníky a bereme lékárny útokem. Jen trochu opadne pylová sezona, nastupuje suché prašné prostředí a v minulosti pro nás neznámá tropická vedra, kdy se bez klimatizace nedá v kancelářích přežít. Jenže s nástupem klimatizace přišly i nemoci s ní spojené.

Časté alergie

Je to skutečně tak, neboli jsme více alergičtí než naši předci, nebo jen podléháme reklamní masáži a v zásadě si doma vyrábíme nepřirozené prostředí, které nám neprospívá? Alergie neboli přehnaná reakce organismu na alergen, což je jinými slovy pro nás dráždivá látka, se nedá přehlédnout a vesměs nám otravuje život. Otéká nám sliznice v nose, takže se nám špatně dýchá, pociťujeme nutkavou potřebu smrkat, přitom není co, a neustále kýcháme. Často se přidávají více či méně závažné dýchací potíže, končící v krajním případě i astmatickými záchvaty dušnosti, a výjimkou nejsou ani kožní vyrážky. Alergie na pyly, prach či roztoče se zkrátka přehlédnout nedá a v boji s ní nám může pomoci i čistička vzduchu, nejlépe v kombinaci se zvlhčovačem. Zajímat by nás měl výkon, který se v ideálním případě blíží hodnotě 350 m³/h, takový prostor totiž přístroj vyčistí za hodinu, a pak taky hlučnost. Ta by neměla překročit 30 dB. Čistička vzduchu by totiž měla být v chodu nepřetržitě při zavřených oknech i dveřích. Neměla by stát na zemi nebo v blízkosti tepelného zdroje, ani v průchozí místnosti. Zvlhčovač je pak dobré používat v zimě, kdy topíme ústředním topením. V létě je jeho provoz nejen zbytečný, ale dokonce škodlivý, jelikož si koledujeme o vznik plísní.

Fakta

Klimatizace je módní záležitost, a to dokonce tak módní, že její používání zaznamenaly i energetické závody. Česká republika ještě zdaleka nepatří v četnosti používání k velmocím, ale situaci, kdy jsme v letních měsících vyšli z klimatizovaného obchodu na sluncem rozpálenou ulici úplně promrzlí, zažil asi každý. Pokud si vybereme vhodný druh klimatizace, můžeme ji využít nejen k ochlazení interiéru, ale i k jeho vyčištění, a dokonce i k vyhřátí, i když jen jako přídavné topidlo. Nikdy s ní nevytopíme rodinný dům, je-li za okny minus dvacet. Ale pro přechodné období nebo náhlé ochlazení během letních měsíců je jako stvořená. Pokud budeme s klimatizací zacházet chytře a nevytvoříme si v bytě či kanceláři mrazivé klima, zatímco za okny je pětatřicet ve stínu, nemusíme se jí bát. Teplota vzduchu uvnitř by ale ve srovnání s tou venkovní neměla klesnout o více než pět až osm stupňů, jinak si koledujeme o nastuzení, potíže se zády a jiné zdravotní komplikace.

Splitová, nebo mobilní

Klimatizace se laicky dělí na splitové neboli rozdělené a mobilní. Parametry, které bychom neměli opomenout, jsou výkon, příkon a hlučnost. Klimatizace splitová je dražší, ale výkonnější a tišší než ta mobilní. Hlučnější část se instaluje mimo objekt a v interiéru zůstávají nástěnné, parapetní nebo kazetové jednotky. Vnitřní jednotka obsahuje výparník a ventilátor, venkovní pak kompresor, kondenzátor a další komponenty. Kvalitní modely mívají filtry, může jich být až osm, které čistí vzduch od pachu a bakterií. Na jednu venkovní jednotku můžeme napojit i několik místností, případně celý objekt, což se ale týká spíše firem. Přístroj pak musí mít dostatečný výkon, což logicky souvisí i s vyšší spotřebou elektrické energie. Klimatizace pracuje na jednoduchém fyzikálním principu, kdy elektricky poháněný kompresor prohání výměníky kapalinu schopnou měnit skupenství, čímž se dovnitř vhání studený nebo teplý vzduch. Klimatizaci je tedy možné využít i jako přídavné topidlo. K instalaci splitové jednotky nepotřebujeme stavební povolení, ale souhlas sousedů ano. Mobilní klimatizace je levnější, ale taky méně výkonná, a mnohem hlučnější. K její instalaci vlastně potřebujeme jen zásuvku a zajištěný přívod a odvod vzduchu. Můžeme ji kdykoli kamkoli přemístit, odvětrávání se zpravidla provádí hadicí vyvedenou ven z místnosti.

Titulní fotka: Thinkstockphotos.com