I přes svůj druhový název je původní domovinou jerlínu japonského Čína. Charakteristická je pro něj široce okrouhlá až kulovitá koruna, u starších exemplářů nepravidelně větvená. Na první pohled vás zaujmou dlouhé, tmavě zelené listy tvořené z 9 až 17 vejčitých lístků, které jsou na konci zašpičatělé. Na podzim se zbarvují do žluta a působí velmi dekorativně. V létě strom rozkvétá do nádherných krémových květů, které rostou v dlouhých koncových latách a mají velmi výraznou vůni.
Nejstarší jerlín roste ve Valticích
Do Evropy se jerlín japonský dostal z Asie v 18. století. Postupně se stal součástí zahrad a parků – včetně těch zámeckých. Výjimečný exemplář si můžete prohlédnout v parku nedaleko zámku ve Valticích – vysazen zde byl v roce 1910 a je nejen nejstarším stromem svého druhu u nás, ale i v celé střední Evropě. Letité jerlíny najdete v Brodci u Mladé Boleslavi, v Třemošné u Plzně a také v Praze na Vyšehradě v parku sousedícím s bazilikou svatého Petra a Pavla.
Hvězda čínské medicíny
Hvězda čínské medicíny
V tradiční čínské medicíně má jerlín japonský významné postavení. Má antiseptické a antibakteriální účinky, pomáhá snižovat horečku a také při střevních obtížích. Díky obsahu rutinu podporuje zdraví cév. Podává se ve formě bylinného čaje a v podobě tinktury se aplikuje i zevně. Díky příznivým účinkům na pleť se používá také v kosmetických přípravcích.
Jak ho pěstovat?
Jerlín potřebuje slunné stanoviště se středně úrodnou půdou. Nehodí se pro výsadbu do těžkých, zamokřených půd. Dobře snáší sucho, je mrazuvzdorný, ale vyžaduje ochranu před silným a chladným větrem. Dorůstá do výšky 15–25 metrů, kvete v červenci a srpnu, jeho plody jsou lusky. Listy opadávají s prvními mrazy.
