Po výběru materiálu a designu kořenek a jejich umístění v kuchyni přicházejí na řadu dvě poslední důležité věci – viditelné označení druhu koření a údržba kořenek. Pozor – hrozí záměna! Známe to – v kuchyni, kde se střídá při vaření více členů domácnosti, stačí, aby někdo třeba jen přehodil zažité pořadí kontejnerů na cukr a na sůl, a o velmi originální jídlo je hned postaráno. Po koření totiž často saháme automaticky, po paměti, ale splést bychom se neměli, abychom jídlo zbytečně nepokazili. Proto je důležité správné a zřetelné označení koření. S tekutým kořením nejsou problémy, protože zůstává v původních skleničkách. Jsou to různé druhy sojových a chilli omáček, polévkové koření, worcesterová omáčka. Sypké koření kupujeme většinou v sáčcích a přesypeme do dóz. Některé jsou už označené - na keramických a kameninových dózách, na cibuláku a podobně bývá název koření napsán nebo namalován. Na skleněných dózách mohou být samolepky. Je ale lepší nálepky umístit na dno nebo na víčko, aby souvislá řada skleněných kořenek zůstala nenarušená a vynikl jejich obsah, který je většinou natolik mnohotvárný a různobarevný, že sám o sobě ve spojení s jednoduchou formou obalu interiér zdobí. To ovšem neplatí, pokud je nápis součástí celkového designu kořenky. Nepřeberná nabídka - směsi koření Na některé směsi se ovšem při výrobě keramických a porcelánových dóz nemyslí – jsou to speciální směsi koření, kterých se na trhu objevuje stále víc. Jsou to nejrůznější směsi na barbecue, na ryby, kuře, a pak směsi, které zjednodušují přípravu některých určitých jídel - jako je třeba koření na bramborák, na guláš, koření houbové. Pokud takovou směs nekoupíme přímo v originální kořence, ale v sáčku, označit bychom ji měli, protože po nějakém čase si nemusíme být jistí podle vůně ani vzhledu, o kterou směs se jedná. Údržba dóz Kořenky musejí být hygienicky nezávadné a mít atest pro materiál přicházející do styku s potravinami. Musejí být nepoškozené (naprasknou-li, vyhazujeme je!), mít hladký povrch, nemají být porézní, aby odolávaly bakteriím. Pokud kořenky bývaly jen tak na polici a navíc blízko sporáku, udržovat se nedaly. Odstrašujícím případem mohou být mastné kořenky uvnitř s kořením, které trpí teplem a výpary z vaření. Chce to rozhodně výkonnou digestoř, a hlavně kořenky jednoduchých rovných nebo oblých praktických tvarů. Možná se nám na první pohled zalíbí všelijak vyřezávané, ale už po prvním čištění budeme jiného názoru. Při výběru prohlédneme způsob napojení dózy a víčka, nebo spojení dvou materiálů – například kovu a skla. Nikde by neměly zůstávat škvíry, ve kterých by se usazovala mastnota a jiné nečistoty, víčka by se měla nechat kompletně odejmout a samostatně vyčistit. Neprůhledné kořenky a kontejnery – keramické, porcelánové a nerez se udržují většinou snadno a běžným způsobem. Na dražších soupravách by mělo být uvedeno, jak a čím je čistit, eventuálně jestli je možné je dát do myčky. V čistotě je třeba také udržovat nejrůznější nástroje na koření - mlýnky na koření, nerez struhátka, lis na česnek, hmoždíř. A nakonec několik tipů, jak provonět kuchyni omamnou vůní koření Muškátový oříšek Bývá strouhaný jako muškátový květ, ale uchováváme jej lépe vcelku a čerstvě nastrouháme potřebné množství přímo do pokrmu, aroma bude mnohem intenzivnější. Vanilka Vanilkové aroma se vyrábí dnes synteticky, domáckou atmosféru ale navodíme, když uděláme to, co naše babičky a prababičky a celý vanilkový lusk vložíme do cukřenky. Moučkový cukr na koláči potom bude krásně vonět, a vnitřek kredence také... Skořice Z její vůně se můžeme těšit stále , koupíme-li si na stůl svíčky obalené a převázané skořicovými stonky. A několik tipů na servírování: Majonézové omáčky - zkuste namísto obyčejné misky položit na stůl starodávný omáčník – pokud nám nezbyl ze servisu po babičce, rozhodně nějaký krásný kousek najdeme ve starožitnictví nebo bazaru. Kečupy a dresinky – uchováváme vždy v originálních obalech, ve kterých je i dáváme na stůl – pokud to nejsou zrovna velkokapacitní rodinná balení Oleje – při jídle se na stole objevuje jen olivový olej na dochucení salátů – na trhu jsou buď samostatné džbánečky na olej nebo tvarově sjednocené sety lahviček na ocet a olej. Mlýnek na koření, na pepř – módní jsou obrovské i miniaturní, co je ale nejdůležitější – vždycky musejí být z kvalitního kovu. -ag-