Jednou z největších stavebních investic z veřejných financí v Praze je nový soudní areál v Praze na Míčánkách. Administrativa českého soudnictví klade po řadě legislativních změn, jimiž Česká republika prochází, větší nároky na rychlost a kvalitu práce soudců, státních zástupců a ostatních. Většina pražských soudců pak bude mít od roku 2006 nový, velikostí a komplexností služeb výjimečný justiční areál, který bude potřebám pražských soudců ušitý přímo na míru. Tento Justiční areál, jehož investiční náklady jsou kolem dvou miliard korun, vznikne v místě bývalých kasáren Na Míčánkách v pražských Vršovicích. Generálním projektantem jedné z největších staveb v Praze je architektonická, projektová a inženýrská společnost Helika, stavbu pak bude realizovat konsorcium firem Skanska a Metrostav. Helika bude po dobu stavby vykonávat rovněž autorský dozor. Komplex, v němž bude od roku 2006 soustředěno čtyřicet procent veškeré pražské justiční kapacity, vznikne spojením rekonstruovaného objektu neorenesančních Roháčových kasáren, který tvoří zhruba pětinu budoucí kapacity areálu, a nové moderní sedmipodlažní budovy o půdorysu 80 x 90 m. Justiční palác se stane sídlem čtyř obvodních soudů a obvodních státních zastupitelství pro Prahu 4, 8, 9 a 10. Na celkové ploše 49.210 m2 vznikne 98 soudních síní a odpovídající počet kanceláří pro jednotlivé soudy a zastupitelství. Vedoucím architektem Justičního paláce Na Míčánkách je Akad. arch. Vladimír Kružík (podílel se mj. na rekonstrukci České národní banky) z již zmiňované firmy Helika. Ten k zahájení výstavby uvedl: "Výstavba Justičního areálu na Praze 10 je v současnosti jedním z našich největších projektů. Jsme připraveni zde zúročit naše dosavadní zkušenosti zejména z rekonstrukce České národní banky z let 1996 - 2000 či právě probíhající výstavby multifunkční haly Sazka Arena v Praze Vysočanech. V současné době tak naše projekční a architektonické týmy pracují současně hned na několika projektech obrovského rozsahu." Historie Neorenesanční areál Na Míčánkách byl původně postaven jako vojenské kasárna. Protože se jedná o nemovitou kulturní památku, nebude zbourán, i když by to bylo – především z hlediska investičních nákladů - nejjednodušší. Ve výsledném návrhu se počítá s tím, že budovy po obvodu areálu budou zachovány a rekonstruovány. Uvnitř celku pak vznikne novostavba. Ministerstvo spravedlnosti ve zprávě pro vládu o postupu rekonstrukce a dostavby justičního areálu zhruba před rokem konstatovalo, že "navržený projekt může být vnímán jako nákladné řešení potřeb soudnictví". "Nicméně," pokračuje argumentace, "nelze na druhé straně přehlédnout, že je střízlivou variantou vytváření materiálně technických a organizačních potřeb pro řádný výkon soudnictví v hlavním městě a tím přiměřeně reaguje na záměr vlády zajistit podmínky práce soudnictví a přispět tak ke zlepšení právního prostředí v České republice. Podle vyjádření jde z dlouhodobějšího hlediska o úspornou variantu. V novém objektu na Míčánkách by po dokončení v roce 2006 měla být soustředěna bezmála polovina veškeré pražské justiční kapacity. "Při práci jsme vycházeli z ověřovací studie, která přesně mapovala konkrétní potřeby lidí – soudců, státních zastupitelů, jejich administrativního aparátu – kteří zde budou pracovat. Důležitá byla také kapacita objektu, musejí zde být umístěny kanceláře justičního personálu čtyř obvodních soudů a čtyř obvodních státních zastupitelství pro Prahu 4, 8, 9 a 10 spolu s veřejností, která se účastní soudních jednání," řekl Petr Olexa, jeden z autorů projektu. "Při první rozvaze, jak naložit s objekty bývalých kasáren Na Míčánkách, jsme vybírali ze tří variant. První byla demolice celého areálu a postavení nového bloku. S tím nesouhlasili památkáři a demolice by také stavbu velmi prodražila. Druhou, ze které vychází i konečná podoba projektu, byla demolice v centru areálu kasáren, kde by vznikl jeden úplně nový objekt spolu s využitím i současných budov. Třetí variantou bylo zachovat stávající objekty, revitalizovat je a dostavět k nim něco nového. To se ukázalo jako nevhodné především z estetického hlediska. Zvítězila proto prostřední varianta, kterou jsme dále dopracovávali. Autorem projektu nové budovy byl spolu se mnou akad. arch. Vladimír Kružík. Projekt rekonstrukce stávajících objektů zpracovali Ing. arch. Luděk Hauzírek a Ing. arch. Veronika Kubátová," dodává. Architektonické řešení areálu Bylo limitováno požadavkem na co nejmenší půdorysný rozměr, na co nejnižší výšku a co největší možné oddálení od okolních budov. V budově proto není ani centimetr navíc. Přitom musela být splněna kapacita 98 soudních síní a příslušného počtu kanceláří Obvodního soudu Prahy 4 a 10. Novostavba má dvě patra suterénu, přízemí a šest nadzemních podlaží. Prostřední část budovy, která je určena především pro pohyb veřejnosti, bude tvořena dvěma atrii, na jejichž kraji je dvojice výtahů. V jednotlivých patrech pak budou soudní sály. Ty jsou různě velké podle toho, kolik obviněných či veřejnosti se zde bude během stání nacházet. V největším sálu je až 40 míst pro veřejnost. Dalším vylepšením bude poradní místnost pro soudce i zvláštní místnost pro shromažďování svědků těsně vedle soudní síně. Na obvodu budovy bude situován administrativní trakt. Plně jsme respektovali požadavek, aby veřejnost i soudní aparát měly oddělené samostatné vstupy do soudních síní. Administrativní chodba mezi kancelářemi a soudními sály nebude přístupna veřejnosti, takže soudci a obhájci či státní zástupci se nebudou muset potkávat před vstupem do soudní síně s obviněnými na chodbách, jak je tomu doposud. Při tvorbě počtu a umístění kanceláří autoři vycházeli přesně z údajů, kdo kde bude sedět a jaká je organizační struktura oddělení. Každý soudce má vedoucího kanceláře, jednu až tři zapisovatelky, případně čekatele. Tito lidé musejí zůstat pohromadě, neboť tvoří pracovní tým, a kanceláře proto musejí tvořit na sebe navazující celek. Veřejnost bude mít vstup do areálu pouze z ulice 28. pluku, rovnou do hlavního přijímacího prostoru, kde budou informace a ostraha. Vlevo v přízemí bude studovna spisů, kde bude moci každý nahlédnout do svého spisu. Vpravo bude sál dražeb, do kterého bude například možné přivážet dražené věci výtahem ze suterénu. Součástí areálu budou i pokladny a podatelny, šatny a bufet. Uvnitř areálu, buď na terénu nebo v suterénu, budou moci parkovat soudci a ostatní zaměstnanci. Samostatně je také řešen transport obviněných rovnou do cel v suterénu a z nich vlastním separovaným schodištěm do soudních síní. Veřejnost bude mít parkování osobních automobilů zajištěno uvnitř areálu nebo bude používat městskou hromadnou dopravu, protože autorský tým respektoval režim klidové zóny této oblasti. Po technické stránce bude Justiční palác splňovat ty nejnáročnější parametry. Například po zavedení institutu utajovaného svědka musí