V posledních dnech se obrací řada členů ČKAIT na Informační centrum a na Komoru s dotazy týkajícími se uplatnění a dopadů nového zákona o zaměstnanosti (účinnost od 1. 10. 2004) do výkonu činnosti autorizovaných osob ve výstavbě. Sporný je zejména § 13 tohoto zákona. Uvádíme nejdříve stanovisko (tiskovou zprávu) ministerstva práce a sociálních věcí k této problematice vydané 12. ledna 2005 a uveřejněné na internetové adrese MPSV. MPSV nemá v úmyslu likvidovat živnostníky V posledních dnech se rozvířila diskuse kolem výkladu paragrafu 13 nového zákona o zaměstnanosti. Ozývají se kritické hlasy na adresu Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), podle kterých likviduje tímto právním předpisem živnostníky. Po nabytí účinnosti tohoto zákona se zcela mylně rozšířilo povědomí, že se jedná o novou právní úpravu, která má mít negativní dopad na podnikatelské prostředí, zejména na osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ). MPSV k tomu sděluje následující: V žádném případě není účelem tohoto zákona likvidovat živnostníky. Cílem opatření je boj se "švarc systémem" a také ochrana lidí, kteří se ocitnou ve znevýhodněném postavení. V úterý 11. ledna 2005 MPSV rozeslalo Metodický pokyn všem úřadům práce, ve kterém je jasně vysvětleno, co je a co není porušení zákona. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, upravuje v § 13 zabezpečení práva na zaměstnání téměř totožným způsobem jakým toto právo upravoval § 1 odst. 6 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Podle zákona o zaměstnanosti je právnická nebo fyzická osoba povinna zajišťovat plnění běžných úkolů vyplývajících z předmětu její činnosti svými zaměstnanci, které k tomu účelu zaměstnává v pracovněprávních vztazích. Základním smyslem tohoto ustanovení je zabezpečit fyzickým osobám právo na zaměstnání v pracovněprávních vztazích. Z povinnosti zajišťovat plnění běžných úkolů svými zaměstnanci jsou v § 13 odst. 3 a 4 zákona o zaměstnanosti stanoveny výjimky , které umožňují, aby plnění běžných úkolů a) zajišťovala fyzická osoba sama nebo pomocí svého manžela nebo dětí, b) zajišťovala právnická osoba prostřednictvím svých společníků nebo členů, c) zajišťovala právnická nebo fyzická osoba dočasně přidělenými zaměstnanci agentury práce, d) svěřila právnická nebo fyzická osoba jinému zaměstnavateli; tuto možnost je možno využít pouze za podmínky, že svěřené úkoly (činnosti) má tento zaměstnavatel zahrnuty ve svém předmětu činnosti a bude je zajišťovat svými zaměstnanci zaměstnávanými v pracovněprávních vztazích podle zákoníku práce. Paragraf 13 zákona o zaměstnanosti, stejně tak jako tomu bylo do 30. září 2004, umožňuje OSVČ, které budou uskutečňovat dílčí dodávky pro objednavatele, aby tyto dílčí dodávky zajišťovaly samy. Předpokladem je, že se skutečně jedná o obchodní vztah, tedy nikoli o zastřený pracovněprávní vztah. Laicky řečeno, pokud stavební firma uzavře obchodní vztah například s klempířem, nemusí klempíř na provedení práce zaměstnávat jiného klempíře. Pokud ale bude chtít vedení supermarketu po svých pokladních, aby pracovaly na základě živnostenského listu - bude tento postup protizákonný. ČKAIT k zákonu č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti K tomuto výkladu MPSV poznamenáváme, že obchodní vztah se řídí ustanoveními obchodního zákoníku. Podle obchodního zákoníku je zhotovení stavby, montáž, údržba nebo úprava stavby nebo její části vždy považována za dílo (na rozdíl např. od instalace, kterou se rozumí montážní práce bezprostředně spojené s dodávkou zboží). Pro úpravu závazkových vztahů ve výstavbě týkajících se stavebních prací se používá výhradně, jako smluvní typ podle obchodního zákoníku, smlouva o dílo. Smlouva o dílo se používá také v případě zhotovení projektové dokumentace (dokumentace různé úrovně, včetně obstarání souvisejících výkonů), kdy se jedná o "hmotně zachycený výsledek jiné činnosti" podle ObZ. V případě provádění technického (stavebního dozoru) ve výstavbě. se používá jako smluvní typ podle ObZ smlouva mandátní. Podrobněji viz publikované dokumenty "Smluvní vztahy ve výstavbě - současná smluvní praxe v ČR před vstupem do EU", příloha Z+I č. 5/2002. publikace "DOS M 05.01 Vedení, dohled a dozory ve výstavbě. Stavební deník, jeho skladba a vedení", vydalo IC ČKAIT 2003 (obsahuje také vzory smluv), "Všeobecné obchodní podmínky a vzory smluv pro inženýring ve výstavbě", vydalo IC ČKAIT 2003. Zdroj: ČKAIT