Kajetánka ve 20. století

V roce 1951 bylo stavení stále ještě barokizujícího vzhledu přeměněno na Dům družin, nakonec přejmenovaný na Dům pionýrů. Památka přestala být udržována, uživatelé zapomněli na historickou hodnotu stavby, přestože byla v roce 1963 celá lokalita zapsána do evidence kulturních památek.

V roce 1989 se zdálo, že Kajetánčiny dny jsou sečteny. Sice se uvažovalo o generální opravě, ale byl schválen zákon o restitučních nárocích a rodina Kolátorů začala o Kajetánku bojovat. Viděla v ní slušný zdroj zisku, který by využila ke komerčním účelům. Nakonec po několikaletých sporech mezi majiteli, památkovou péčí a Městskou částí Praha 6 bylo uzavřeno příměří.

ČTĚTE TAKÉ:

Poslední vlastník Kajetánky developerská společnost Bozner, s. r. o., uzavřela se všemi složkami sporů i s veřejností Břevnova dohodu. Kajetánka byla rozdělena na pomyslné dvě části. Společnost Bozner přenechala Praze 6 pozemek vhodný k znovuvytvoření anglického parku jako oázy zeleně Břevnovanů, zámeček a kapli za pomyslnou 1 korunu s podmínkou, že oranžerii změní v luxusní byty a v parku postaví další bytové domy, které nenaruší památkovou zónu a zapadnou do malebného prostředí. Dále se společnost Bozner zavázala, že rekonstrukci celého areálu provede na své náklady. Všichni byli spokojeni.

Šťastný konec s malou výhradou

Dnes patří Kajetánka Městské části Praha 6. Po rekonstrukci se do své uhrančivé krásy probudil anglický park o rozloze 1,4 ha s jezírkem a s rekonstruovaným zámečkem a oranžerií.

Zámeček – bývalý klášter je jednopatrovou budovou reprezentačního charakteru s výraznou barokní minulostí, i když byl v 18. i 19. století přestavován – upravovány byly fasády i interiéry v historizujícím slohu. Bývalý skleník – dnes nazývaný oranžerie, má také jedno patro a klasicistní průčelí. Původně ho vystavěli kajetáni v roce 1760, ale téměř o století později byl přebudován k obytným účelům. Obě tyto stavby jsou dnes chloubou Kajetánky. Horší je to však s kaplí, která je v současnosti od areálu oddělena, a tudíž mimo zájem firmy Bozner, a stále je zanedbávána.

Původně měla kaple Panny Marie z Altöttingenu tři lodě, ale ty byly v roce 1822 zbourány. Na okrouhlou přízemní část stavby, oddělenou okrouhlou stříškou, navázala oktogonální nástavba krytá jehlancovou střechou pokrytou prejzy. Pro její úpravu v historizujícím pseudorománském stylu bývá dnes místními obyvateli nazývána rotundou. Přestože jde o půvabnou sakrální památku s pozoruhodnou minulostí, stále zůstává stranou pozornosti případných obnovitelů, a tak figuruje na seznamu ohrožených památek Národního památkového ústavu.

Jaký bude její další osud, prozatím není jasné. Stále také není rozhodnuto, co se bude například dít v jihozápadním cípu zahrady. Ale při pohledu na jiné opomíjené památky na území našeho hlavního města, které se tiše a nenávratně rozpadají, můžeme být za citlivý přístup ke kauze Kajetánka vděčni.

Foto: Stanislav Šumbera