U rodinných domů se nyní vše točí okolo snižování energetické náročnosti a tento aspekt musíme zmínit i v souvislosti s krbovými kamny, respektive krby, kde se toto téma projevuje výrazně. S ohledem na velmi nízkou potřebu tepla pro vytápění nových rodinných domů se využívají především plošné systémy s nižší teplotou – typicky podlahové vytápění, případně velké radiátory, které předávají menší teplotu, ale větší plochou. Zjednodušeně lze říct, že zatímco v minulých letech bylo obvyklé do prostoru předávat teplo z několika menších „bodů“ s vysokou teplotou, nyní je trend předávání tepla opačný – velká plocha/menší teplota. Je to efektivnější způsob, protože výkon, respektive teplotní spád nemusí být tak velký, je ale fakt, že pocitově nám v domě může chybět jeden zdroj silného sálavého tepla. Právě proto se lidé ke kamnům a krbům uchylují nejčastěji. Teplo z kamen je intenzivnější, prostě tak trochu „jinak“ příjemné. Dalším bonusem je v současnosti poměrně nízká cena topného dřeva, byť internetové nabídky na to příliš nevypadají – vyplatí se jednat osobně s lokálním dodavatelem. Důležitý je v souvislosti s energetickou bilancí rovněž faktor primární energie, který je u dřeva 0,1, zatímco například u elektřiny 2,6. Pokud tedy kamna fungují jako hlavní zdroj vytápění, mohou velmi příznivě ovlivnit celkovou výpočtovou bilanci. Abychom ale jen nepěli ódy, topení v krbu či kamnech má i svá úskalí. Za prvé je to horší regulovatelnost, byť u kvalitních výrobků je na vysoké úrovni, a za druhé nepořádek. Provoz kamen je prašný, takže je nutné počítat s častějším vysáváním a také kratší frekvencí malování stěn.


Kamna, nebo krb?

Princip moderních krbových kamen a krbů je v podstatě velmi podobný, takže to, zda zvolíte krb, nebo kamna, závisí hlavně na osobních preferencích a prostorových možnostech. U kamen je výhoda, že jsou připravená k provozu prakticky okamžitě, v případě krbu je nutné obezdít krbovou vložku. Nepředstavujme si krb, jak jsme na něj byli zvyklí na panských sídlech, otevřený krb je minulostí kvůli naprosto enormním tepelným ztrátám, respektive kvůli velmi nízké účinnosti. U kamen je nasnadě zapřemýšlet nad variantou s akumulačním obložením, které dokáže uvolňovat teplo pozvolna ještě několik hodin po dohoření, což je ideální právě pro pasivní či nízkoenergetické domy. Při výběru krbu zohledňujeme především prostorové umístění, krbová vložka může být standardní, nebo například rohová, může být vybavena zadními přikládacími dveřmi atd.

Jedna, dva, tři

Princip fungování je u kamen a krbů prakticky stejný. Primární hoření, respektive primární regulace zajišťuje přívod vzduchu skrze popelník a rošt pod oheň. Využívá se hlavně k rozhoření paliva a při dosažení požadované teploty se vypíná. Při sekundárním spalování se mísí plyny vzniklé hořením, které opět vzplanou, čímž roste efektivita spalování a snižují se vypouštěné emise. Zatímco primární regulace je ve spodní části kamen, sekundární je nejčastěji v horní části nad dvířky, regulovat ji ale u některých typů kamen lze jen jedním ovladačem. Při využití automatického regulátoru sekundárního spalování je proces řízen automaticky klapkou na zadní straně kamen. Setkat se můžeme i s pojmem terciální spalování nebo také dvojí spalování, nicméně odborníci raději používají termín terciální vzduch. Ten se do kamen přivádí nad oheň, většinou přes záda nebo pomocí kanálů na boku topeniště. Terciální vzduch má za úkol předehřát zadní nebo boční části pláště a podpořit sekundární spalování, a tím zvýšit účinnost kamen a další snížení emisí. Jeho přítomnost poznáme podle plamínků na boku v horní části spalovací komory, vzduch bývá záměrně neregulovaný, aby docházelo k přirozenému zásobování plamene podle potřeby hoření.


Teplo pro celý dům

Kamna či krb nemusí fungovat jen pro vytápění místnosti, ve které jsou instalována, využít jejich teplo lze po celém domě. První možností je teplovzdušné předání, kdy horký vzduch z krbu proudí kanálem/potrubím do dalších místností. Od tohoto způsobu se ale upouští, protože ho provází značná prašnost v místnosti, a navíc propojení místností potrubím narušuje akustické parametry. Častěji se využívá teplovodní přenos, kdy se teplo z krbu/kamen přes výměník předává do topného systému, konkrétně do velkého zásobníku topné vody, která se ohřívá pomocí kamen/krbu a dalšího zdroje. Pokud právě topíme v kamnech, systém vypne bivalentní zdroj a využije právě získávané teplo. Jestliže kamna netopí, systém opět sepne druhý zdroj tepla.

Pojistka je nutná

Při použití výměníku je důležité mít v systému instalovanou takzvanou vychlazovací smyčku, respektive automatický regulátor primárního spalovacího vzduchu. Pokud totiž vypadne elektrická energie, oběhové čerpadlo se vypne a nashromážděné teplo se z něj nedostává ven. Ve výměníku se zvýší tlak, který v krajním případě unikne speciálním ventilem, nicméně to znamená vyplavení domácnosti.

Regulátor primárního spalovacího vzduchu zajistí, že pokud dojde k výpadku elektřiny a teplota ve výměníku dosáhne 95 °C, pomocí termostatické klapky se zastaví přívod primárního vzduchu, takže se kamna de facto uhasí. Vychlazovací smyčka zase funguje tak, že se otevře ventil citlivý na teplo a do smyčky se začne napouštět voda z vodovodního řadu, která výměník ochladí. Pozor ale na to, pokud dům není napojený na vodovodní řad, ale na studnu. Z ní se voda získává čerpadlem, které ovšem v případě výpadku proudu rovněž nefunguje, a nefunguje tudíž ani vychlazovací smyčka. Teoreticky je možností i záložní zdroj pro oběhové čerpadlo.


Příště se zaměříme na důležité informace, typy kamen a krbů, pojmy apod.

Článek

Článek jste mohli najít v časopisu Dům&Zahrada 01/21