Podle průzkumu, realizovaného odbory bank a pojišťoven v Německu (The German Trade Union Bank and Insurance, HBV), si téměř třetina zaměstnanců stěžuje na tepelně-vlhkostní mikroklima v interiéru budov. Dalších 13,5 % si stěžovalo na hluk, 10,6 % na osvětlení, 10,2 % na cigaretový kouř a 9,9 % na stísněnost prostoru. Prostředí se podílí více jak 70 % na diskomfortu při práci. Nejméně si dělají lidé starosti s prací přesčas (8,9 %), se svými nadřízenými (4 %) a kolegy (2,9 %). Nejvíce stížností je v prostorách vybavených klimatizací.

90 % svého času trávíme právě ve vnitřním prostředí, proto je jeho kvalita důležitá pro naši pohodu a zdraví. Podle Světové zdravotnické organizace WHO mohou mít ultrajemné částice, které pronikají filtračními systémy, negativní vliv na kardiovaskulární systém, zeslabují plicní a dýchací funkce (především u dětí a starších osob). Pro čištění vzduchu a ochranu lidí existují efektivní řešení v podobě vzduchových filtrů. Jak popisuje situaci Imrich Mészáros, výkonný ředitel společnosti Camfil Farr: „Malý rozdíl v účinnosti filtru může přinést provozovatelům budov ročně několikatisícové úspory a lidem, kteří se ve vnitřních prostorech pohybují, umožní dýchat čistší vzduch.“

Co znečisťuje vzduch?

Vnitřní prostředí kancelářských, ale i ostatních veřejných vnitřních prostorů je znečištěné částečkami pronikajícími zvenku. Součástí znečištění mohou být i jemné a ultrajemné částečky z kopírování papíru, osvěžovačů vzduchu, textilu, nábytku, barev a čisticích prostředků. Proto je důležitá nejen filtrace vzduchu proudícího z venku, ale i kvalitní a účinná filtrace cirkulujícího vzduchu. Velká část vzduchu (někdy až 80 %) se často opět vrací do vnitřního prostoru z důvodu úspory energie. Škodlivé částečky a látky se tak uvnitř akumulují, a to má následně velmi špatné účinky na zdraví a výkonnost osob pracujících v takovém prostoru.

MOHLO BY VÁS TAKÉ ZAJÍMAT:

Syndrom nemocných budov

Syndrom nemocných budov je v současnosti běžným označením bolesti hlavy, podráždění očí a nosních sliznic, únavy a dalších symptomů, které mohou souviset s časem stráveným uvnitř budovy anebo místností. Tento syndrom je v architektuře prokazatelný. Odborníci z lékařského prostředí už dlouhodobě upozorňují na příznaky shodné s nachlazením. Syndrom by se podle jejich závěrů měl přesněji nazývat Syndrom nemoci z budov (Building Related Illness – BRI), jehož původ je možné zjistit v konkrétní budově nebo místnosti. Syndrom nemocných budov je typický pro moderní budovy, málokdy se vyskytne i ve staré zástavbě.

Kvalita ovzduší souvisí s řadou norem a zákonných předpisů. V České republice jsou uplatňovány například hygienické směrnice č. 46/1978 Sb. o hygienických požadavcích na pracovní prostředí a č. 64/1984 Sb. o hygienických zásadách pro práce s chemickými karcinogeny. Známá je také norma ČSN 12 7040 o vzduchotechnických zařízeních a odsávání škodlivin od strojů a technických zařízení. Jednotlivé předpisy mj. určují mezní hodnoty pro konkrétní časové období, důležité je ale také zohlednění kumulativních hodnot skrze různá prostředí, ve kterých se konkrétní člověk vyskytuje.

Všeobecně zažitá představa říká, že kvalita ovzduší je horší ve vnějším prostředí, například na rušné ulici. Ne vždy jde ale o pravdivé tvrzení, běžné jsou situace, kdy ovzduší vnitřního prostředí budovy je ve srovnání s ovzduším okolního prostředí znečištěno několikanásobně více. Příčiny tohoto jevu nejčastěji souvisí s nedokonalou či vůbec žádnou údržbou systémů vytápění, vzduchotechniky a klimatizace (tedy systémů HVAC – Heating, Ventilation and Air Conditioning). Svůj podíl viny na špatné kvalitě ovzduší v budovách má také zanedbávání opakovaných měření, která by mohla odhalit změnu vnitřních i vnějších podmínek. V případě možného výskytu jedovatých či výbušných látek musí být pravidelná měření a dlouhodobá sledování naprostou samozřejmostí. To samé platí i pro takzvaná „čistá prostředí“, kde kvalita ovzduší přímo ovlivňuje výrobní proces.

Jak změřit kvalitu vzduchu

První aktivitou vztaženou k měření kvality ovzduší v budovách je ověření, zda vůbec existuje nějaký problém. Iniciace měření obvykle probíhá na základě stížnosti osob pohybujících se v dané budově. Velmi důležité je uvědomit si, že každý člověk má jiný práh vnímání jakékoli nepříjemnosti. Nejprve by měl být v dané lokalitě proveden průzkum vedoucí ke zjištění subjektivních ukazatelů – například jak moc vážné jsou zjištěné alergické reakce a za jakých okolností se poprvé objevily.

MĚŘENÍ OVZDUŠÍ Autor: Fluke Autor: Fluke

Ve druhém kroku musí proběhnout zhodnocení historie budovy a zjištění odpovědí na otázky, kdy a pomocí jakých technologií byla budova postavena, zda proběhla rekonstrukce, zda došlo k nějakému významnému poškození a zda v případě problémů byly odstraněny jak příčiny, tak i následky (například při čištění ventilačního potrubí je potřeba provést i vyčištění prostor, do kterých je vedeno, apod.).

Třetí krok je zaměřen na fyzickou kontrolu budovy a ověření, zda existují nějaká na první pohled viditelná poškození či negativní vlivy. Může jít například o odhalení plísní na zdech, unikající páry, nově položené koberce či čerstvé nátěry.

K měření pomocí přístrojů dochází až ve čtvrtém kroku. Měření by mělo být provedeno jak cíleně v návaznosti na zjištěné skutečnosti z předchozích kroků, tak i obecně na další látky a nepříznivé vlivy. Ideální je měření na různých místech včetně měření vně budovy, obvykle měření začíná na místě hlášeného incidentu a postupuje skrze jednotlivé zóny systémů HVAC směrem ven z budovy.

Příkladem přístroje umožňujícího měření kvality ovzduší je měřič částic Fluke 985 doplněný například přístrojem na měření teploty, vlhkosti, rychlosti proudění vzduchu, CO i CO2 (Fluke 975).

Řešením jsou účinné filtry

Ve vzduchotechnice budov platí, že čím kvalitnější filtry jsou v klimatizaci použité, tím jednodušší a méně náročná je údržba zařízení. Všeobecně by se filtry měly měnit aspoň dvakrát ročně anebo v případě laciných filtrů, když je filtr zanesený a neplní už svou funkci. Vzduchové filtry totiž původně vznikly jako ochrana ventilačních a klimatizačních zařízení.

Až s odstupem času se na vzduchovou filtraci začalo nahlížet i v kontextu s kvalitou vnitřního prostředí a ochrany zdraví osob. Jak dále doplňuje Imrich Mészáros, výkonný ředitel společnosti Camfil Farr: „Filtry jsou rozdělené podle kvality do několika tříd. Camfil Farr doporučuje v budovách, kde se zdržují lidé, používat filtry minimálně z třídy F7 (třída jemných filtrů), které zaručují kvalitní filtraci vzduchu, dlouhou životnost a nízkou energetickou náročnost systému. Zároveň chrání i samotné zařízení před nežádoucím znečištěním a usazováním škodlivých částic.“

Foto: Thinkstock.cz a Fluke