Kapalná paliva

V našich ekonomických podmínkách jsou zatím kapalná paliva znevýhodněna svou cenou, kterou však můžeme považovat za tržní. V zemích EU jsou ceny za jednotlivá paliva víc srovnaná než u nás a vytápění kapalnými palivy je konkurenceschopné. V našich podmínkách je vhodné zvažovat použití při větších výkonech nebo při absenci plynovodu. Kapalná paliva nabízejí prakticky bezobslužný provoz. Jednou ze základních surovin pro výrobu kapalných paliv je ropa. Ve své podstatě se jedná o směs pevných, kapalných a plynných uhlovodíků. Nejrozšířenější hypotéza tvrdí, že ropa vznikla rozkladem obrovského množství odumřelých drobných organismů za příznivých podmínek - působení baktérií, vysoký tlak, příznivá teplota a nepřítomnost vzduchu. Odumřelé organizmy se za těchto podmínek postupně rozložili na uhlovodíky. Existují i další zdroje kapalných paliv jako uhlí (syntetické oleje) nebo bionafta (esterifikovaný rostlinný olej). Progresivním biopalivem je třeba ethylalkohol. Vytěžená ropa je prakticky nepoužitelná a je nutné jí dále zpracovávat. Děje se tak v rafinériích, kde probíhá frakční destilace. Jak již bylo uvedeno, ropa je směsí různých uhlovodíků. Při frakční destilaci se využívají jejich odlišných fyzikálních vlastností (odlišná teplota varu, hustota) a v jednotlivých patrech rektifikační kolony se oddělují frakce ropy. První fází je tzv. atmosférická frakční destilace (za přístupu vzduchu). Jejími produkty jsou např. plyny propan, butan, petrolej, benzín a plynový olej. Zbytek po atmosférické destilaci se nazývá mazut a je dále zpracováván ve vakuové rektifikační koloně. Zde se destilují různé lehké až těžké oleje, zbytkem je asfalt. Využití vybraných frakcí Petrolej - významné palivo pro pohon tryskových motorů, využívaný též pro topení v petrolejových kamínkách. Plynový olej - mísí se s petrolejem na motorovou naftu pro pohon Dieselových motorů nebo se zpracovává na topnou naftu pro průmysl a malospotřebitele. Benzín - benzínové frakce zdaleka nepokrývají světovou poptávku. Potřebné množství získáváme krakováním tj. tepelným štěpením výše-vroucích složitějších frakcí ropy na nižší uhlovodíky.

Topné oleje jsou výsledkem destilace ropy. Mají větší výhřevnost než zemní plyn. Moderní tepelná technika pro spalování topných olejů již dosahuje účinnosti jako plynové kotle, dále pak tolerovatelných emisí při spalování. Topné oleje ropného původu dělíme v zásadě je na: ELTO - extralehký topný olej určený pro výkony do 5 MW je palivem pro vytápění budov a komplexů. LTO - lehký topný olej je vhodný pro kotelny vyšších výkonů do 20MW, pro obsah parafínů nesmí jeho teplot klesnout pod 10^oC jinak tuhne. TTO - těžké topné oleje (mazuty) jsou učeny pro spalování v kotelnách s velkým výkonem nad 20 MW Výhodou LTO je vysoký komfort obsluhy, snadná regulovatelnost a na rozdíl od uhelných paliv nižší emise. Snadno se transportují s minimálními ztrátami i na větší vzdálenosti, mohou být skladovány a využity v místech bez přípojky zemního plynu. Pozitivem je velmi vysoká výhřevnost. Nevýhodou LTO ropný původ, cena suroviny se odvíjí podle světových cen ropy, naše země je plně závislá na zahraničních dodávkách této suroviny. Při instalaci je nutné počítat s místem pro zásobníky paliva, je nutné splnit přísné hygienické a bezpečnostní přepisy. Olejové kotle mají specifické nároky na provedení odtahu spalin, celá otopná soustava podléhá přísným požárním předpisům. -Článek vznikl v redakci časopisu Energie pro Život-