Nebo místnost tak alespoň vypadá. Spáry, ozdůbky, vlysy, lišty - to všechno přitahuje prach a špínu a znesnadňuje údržbu. Superhladké plochy se jednoduše čistí a navíc pořád vypadají uklizeně. Když položíme stejné množství nádobí (a třeba jenom tři hrnky od kávy) do „ozdobného“ historizujícího interiéru kuchyně, je hned opticky zcela zaplněný a přeplácaný. Stejné množství předmětů na velkých čistých nepřerušovaných plochách naopak budí dojem vzdušnosti i pořádku.
Proto už dobrých pár let se architekti přiklánějí k co nejčistšímu řešení, ačkoliv někteří z nich neuznávají třeba pojem minimalismus. A zdá se, že se vývoj opačným směrem zatím rozhodně ubírat nebude. Pořád přibývají dokonalejší a obdivuhodnější materiály, návrháři pořád invenčněji pracují třeba s dřevěnou dýhou, která je už ale svou technologickou úpravou na zcela jiné úrovni než ta třeba z let osmdesátých.
Pracovní desky Velmi hladké, bez spár s jakýchkoliv skulinek, s hladkými přechody, odolné a pevné, z homogenních materiálů – tak má vypadat pracovní deska dneška. Ten kdo v kuchyni denně pracuje, to velmi ocení. To všechno splňuje umělý kámen – ať už dobře známý Corian nebo jeho mladší a levnější verze Montelli.
I další materiál – na bázi polymethylmetakrylátu a bauxitu - takzvaný HI-MACs, dokonale vyhovuje požadavkům na dokonalé pracovní desky. Všechny tyto materiály se mohou tvarovat a nastavovat bezespárově. Kromě rovných desek se z nich dělají také dřezy a různé tvarované kuchyňské prvky. Moderní materiály jsou maximálně odolné vůči špíně i dříve pro kuchyni fatálním flekům – potřísnit je můžeme ostružinami nebo červenou řepou – a nic se neděje, všechno se setře a po barevné šťávě nezůstane sebemenší stopa.
Vertikální plochyHladkost vertikálních ploch – dvířek i pevných pohledových panelů – zajišťuje například povrchová úprava MDF desek – jsou zalisovány PVC fólií. Opět se výborně udržují a vypadají stále úpravně. Navíc si můžeme vybírat z mnoha a mnoha odstínů.
-ag-Foto: Archiv In