Zdálo by se, že se pro kombinaci slámy a hlíny člověk rozhodne hlavně z finančních důvodů. Není to tak docela pravda, protože když si objednáte stavbu slaměného domu u firmy, zaplatíte za ni v podstatě to samé, co byste platili za standardní cihlový dům na klíč. Ušetříte vlastně akorát na tepelné izolaci, jelikož slaměné balíky jsou už samy o sobě výborným izolačním materiálem. Pouze v případě, že stavíte svépomocí, ušetříte možná skutečně hodně. Například omítku si můžete doslova vykopat na vlastním pozemku.
Podmínkou jen je, aby místní hlína obsahovala jíl. Jílovitá hlína je tvárná a snadno přilne k slaměným stěnám, po zaschnutí ale má tendenci praskat. Proto se před použitím mísí s pískem, který trhlinám zabrání. Poměr hlíny a písku se odvíjí od toho, kolik písku obsahuje sama hlína - to může být všude jiné, takže se doporučuje nejprve udělat několik pokusných vzorků v různých poměrech a po zaschnutí zhodnotit, který z nich dobře lepí a zároveň nepraská.
Směs hlíny a písku se pak rozmíchá s vodou v talířové míchačce nebo ručním míchadlem s vřetenovou metlou. Běžnou míchačku bohužel nelze použít, zato směs můžete vysypat na plachtu a zapojit všechny kamarády, ať bosýma nohama šlapou. Pro vyšší odolnost omítky a zamezení vzniku trhlin se do hliněné kaše často přidává slaměná řezanka nebo konopné pazdeří, někdo sem přimíchá i kravinec nebo koňský trus. Možná vám připadá, že teď už je té ekologie vážně trochu moc, podle odborníků na hliněné omítky jde nicméně o technologii prověřenou staletími. Exkrementy by měly být před použitím dokonale proschlé, aby nezapáchaly.
Slaměné stěny se omítají třemi vrstvami hliněné směsi. První vrstva slámu jen lehce zakryje a vytvoří podklad pro silnou jádrovou vrstvu. Nanášet ji můžete plastovým hladítkem a poté rozmazat prsty tak, aby na stěnách nezůstávala měkká místa. Druhou vrstvu nanášíte ihned po té první, kdy je podklad ještě vlhký. Nejjednodušší je nahazovat ji rukama a vyrovnat hladítkem nebo stahovací latí. Síla jádrové omítky bývá mezi 1 a 8 centimetry, podle nerovností povrchu. Teprve když zcela proschne, nanesete jemnou finální vrstvu zbavenou větších kamínků.
Výsledná barva omítky závisí na odstínu vytěžené hlíny, ale i na barvě písku - pokud použijete bílý písek, omítka bude světlejší. Do hliněné směsi se mohou přidat i přírodní barviva nebo oxidanty. Hlína má tu výhodu, že je tvárná - na obydlí proto můžete vytvářet různé dekorace nebo reliéfy. Jenom déšť jí nesvědčí, proto je potřeba hliněnou omítku chránit kvalitní převislou střechou.