Vilíny (Hamamelis) jsou rozlehlé opadavé okrasné keře, které svým vzhledem připomínají lísku. Listy vilínů se na podzim krásně zbarví do červena a uprostřed zimy překvapí voňavými žlutými, oranžovými nebo červenými drobnými květy. Vilínů je hned několik druhů. Mezi ty nejznámější patří vilín jarní, vilín virginský, vilín měkký a vilín japonský. U nás se nejčastěji pěstuje kříženec vilínu měkkého a japonského - vilín prostřední.

Keř vilín Listy vilínů se na podzim zbarvují do červena Autor: Shutterstock

Pěstování

Vilín se hodí jako solitérní dřevina. Potřebuje mít kolem sebe dostatek místa, protože dorůstá do šířky až 5 metrů. Poměrně nenáročným vilínům se daří v mírně vlhké, dobře propustné půdě s kyselejším pH. Špatně ale snášejí vápenitou půdu. Vyžadují umístění na plném slunci či v mírném polostínu. Ve větším stínu totiž špatně kvetou a na podzim se jim jen málo vybarvují listy, které jsou jinak výrazně vínové. Většina vilínů také nesnáší prořezávání, protože se jim špatně hojí rány. Je proto potřeba počítat s tím, že vilíny bývají velmi rozložité a ani přesazování nezvládají úplně snadno.

Léčivé účinky vilínu

Vilín byl hojně využíván v domorodé medicíně severoamerických indiánů a používán při ošetřování celé řady neduhů. Listy a kůra obsahují velké množství tříslovin se svíravým účinkem a využívají se i v současné medicíně. Používá se ke zmírnění menstruačních bolestí, při žilních problémech a hemeroidech. Je také protizánětlivý a slabě antibakteriální. Účinně bojuje proti akné, lupénce, ekzémům, odstraňuje přebytečný maz z pokožky a urychluje hojení. Využívá se i v kosmetice jako součást vod po holení, vyhlazovacích krémů a pleťových tonik. Vilín se prodává též jako éterický olej.