Kvetoucí dřeviny jsou sice dokonalé samy o sobě, ale občas je nutné jejich vyznění trochu pomoci. Pokud by totiž na zahradě zářily všechny najednou, snadno byste se barevné plejády přesytili. Ani krásy totiž nesmí být příliš. Jak si tedy poradit?
Základem každé zahrady je zelená barva. Dokáže sjednotit nejen prostor, ale také ostatní výraznější barvy. Jestli si chcete půvabu kvetoucích keřů užít s mírou, doplňte je dřevinami s okrasnými, ideálně zelenými listy.
I v případě dřevin platí, že všechno je jen otázkou ceny. Zejména u pomalu rostoucích keřů se vyplatí pořídit vzrostlou rostlinu. Cena bude samozřejmě o dost vyšší než u mladého výpěstku, u nějž byste na kýžený efekt museli čekat řadu let. Rozdíl v ceně však bývá značný. Například zhruba 30cm šácholan hvězdovitý pořídíte přibližně za 600 Kč, za keř o výšce 100–150 cm připlatíte o více než 2 500 Kč.
Královny prostoru
Jakýkoliv kvetoucí keř se stane hned po otevření prvních květů dominantou. Zvláště druhy, které jsou květy doslova obaleny, což je případ šácholanů známých také jako magnolie. Podobně působí vajgélie, trojpuky či kolkvície.
Některým keřům zvláště sedí pozice solitéry. Od ní byste měli očekávat výšku nad 2,5 metru, velké květy viditelné i z větší dálky a zajímavý habitus. Právě mezi takové dominanty se řadí šácholany. Tyto mohutné keře nebo menší stromy potřebují dostatek místa. Navíc zaujmou vzhledem, takže by byla škoda dojem rušit jiným kvetoucím sousedem.
Pozice solitéry sedí i dřínu květnatému. Roste obdobně pomalu jako šácholan, navíc ani on nesmí být utlačovaný jinou bujně rostoucí dřevinou. Rostlinám stvořeným k dominanci dopřejte výsadbu na volné ploše v trávníku nebo poblíž jezírka, kde vám přinesou tu nejkrásnější podívanou.
Společenské keře
Nižší nebo drobnokvěté dřeviny se spolehlivě uplatní i ve společnosti jiných rostlin. Patří k nim pustoryl, vajgélie, kolkvície, tavolník nebo zlatice. Hodí se do větších keřových skupin, předělů mezi různými částmi zahrady i do volně rostoucích živých plotů. Právě ty momentálně zažívají zlaté časy, protože nevyžadují pravidelné tvarování. Navíc působí přírodním dojmem, takže se hodí i na venkov nebo do přírodní zahrady, kde se stanou oblíbeným cílem všech opylovačů.
Krásky do skalky
Tyto dřeviny nemusí patřit mezi trpaslíky, jejich růst by ale měl být spíše pomalejší a lépe kontrolovatelný. Do skalky nebo kamenného suťoviště je vhodný například lískovníček chudokvětý nebo o něco méně známá višeň vyříznutá ’Mikinori’. Oba druhy zaujmou intenzivním kvetením i vzdušným vzhledem, který doplní o něco drobnější skalničky a trpasličí dřeviny.
Ovládnou vřesoviště
K nejoblíbenějším skupinám kvetoucích keřů patří pěnišníky a azalky. V dubnu a květnu se postarají o nejkrásnější podívanou dokonce i ve stínu pod stromy, což většina kvetoucích dřevin nedokáže. Při výsadbě je nutné myslet na to, že nikdy neporostou v půdě bez rašeliny, jsou totiž vázány výhradně na kyselé pH. Okyselit zeminu do určité míry zvládnete i pomocí listovky, ale rašelina to přece jen umí lépe.
Top 10
Azalky a pěnišníky (Azalea, Rhododendron)
Druhově bohatá skupina keřů oblíbených už od 19. století, kdy se staly zájmem zahradnických sběratelů. V sortimentu jsou zastoupeny opadavé i stálezelené druhy. Všechny vyžadují silně kyselou půdu. Uplatní se ve větších skupinách i jako solitéry ve skalce nebo v podrostu stromů.
Podmínky: mírně vlhká, nevysychavá, kyselá půda bohatá na rašelinu, stín nebo polostín, při dobré zálivce i slunce (ne úžeh)
Doba květu: IV–V
Dřín květnatý (Cornus florida)
V Česku zatím málo známý keř nebo keřovitě rostoucí stromek s bílými či narůžovělými listeny, které jsou běžně považovány za květy. Listy se na podzim barví do vínové barvy. Roste poměrně pomalu, ale i tak se stane dominantou zahrady. Vhodná solitéra do trávníku nebo poblíž vodního prvku.
Podmínky: půda mírně vlhká a kyselá s přídavkem rašeliny, slunce nebo polostín, ideálně chráněné stanoviště
Doba květu: IV–V
Ibišek syrský (Hibiscus syriacus)
Jeden z nejoblíbenějších letních keřů s jednoduchými nebo plnými květy s průměrem až 10 cm. Ibišky se pěstují jako keře s maximální výškou 3 m nebo jako menší stromky roubované na kmínku. Ideální dřeviny do trvalkových záhonů či poblíž terasy. Zaslouží si dostatek místa bez konkurence jiných rostlin.
Podmínky: půda dobře propustná, neutrální až vápenitá, slunce
Doba květu: VII–IX
Kalina řasnatá (Viburnum plicatum ’Mariesii’)
Opadavý keř se od května zahalí do bílých květů, které pokryjí patrovitě uspořádané větve. Dorůstá maximálně 2,5 m, přesto potřebuje dost místa. Roste totiž hlavně do šířky, ta může být oproti výšce i dvojnásobná. Na zahradě si zaslouží pozici solitéry nebo výsadbu na okraji stromového porostu.
Podmínky: normální zahradní zemina, plné slunce i polostín
Doba květu: V–VI
Kdoulovec japonský (Chaenomeles japonica)
Na kdoulovci si zamilujete květy v odstínech červené, růžové, oranžové nebo bílé barvy. Z nich pak na konci léta vzniknou žluté plody s příjemnou ovocnou vůní. Dříve se používaly jako přírodní vonička do prádelníku. Tyto keře dorůstají výšky jen okolo 1,5 m. Většina odrůd je silně trnitá, existují však i odrůdy bez trnů. Hodí se do keřových skupin i menších tvarovaných či volně rostoucích živých plotů.
Podmínky: dobře propustná nevysychavá půda, slunce nebo polostín
Doba květu: IV–V
Kolkvície nádherná (Kolkwitzia amabilis)
Patří už dlouhá léta mezi klasiku českých, především pak venkovských zahrad. Rozkvétá koncem jara trubkovitými růžovými květy, které ji celou pokryjí. Perfektně vynikne jako kvetoucí solitéra, často se vysazuje do keřových skupin i volně rostoucích živých plotů. Každý rok je potřeba odstranit nejstarší větve, což podpoří tvorbu mladých výhonů. Dorůstá výšky 2 až 3 m.
Podmínky: běžná, mírně vlhká zahradní zemina bohatá na živiny, plné slunce
Doba květu: V–VI
Lískovníček chudokvětý (Corylopsis pauciflora)
Stále ještě čeká na objevení. Pozornost si zaslouží díky hroznovitým, světle žlutým kvítkům, které keř pokryjí brzy na jaře. Je velmi nenáročný na řez, vydrží i bez něj. Hodí se také do větších nádob, krásně vynikne u terasy, ve skalce nebo v trvalkových záhonech.
Podmínky: půda mírně vlhká, kyselá nebo neutrální, slunce i polostín, přímý úpal nikoliv
Doba květu: III–IV
Slivoň vyříznutá (Prunus incisa ’Mikinori’)
Nepatří mezi běžné zahradní rostliny, i tak patří k nejkrásnějším. Na výšku 2 až 3 m si musíte chvíli počkat, neroste nejrychleji. Brzy na jaře větve doslova obalí bílé květy s výraznými růžovými tyčinkami, které višeň promění v zahradní princeznu. Díky výjimečně bohatému kvetení se hodí do větších skalek nebo poblíž terasy – všude tam, kde si ji brzy na jaře co nejvíc užijete.
Podmínky: běžná zahradní zemina, slunce nebo polostín
Doba květu: IV
Šácholan hvězdovitý (Magnolia stellata)
Šácholany známé také jako magnolie se pyšní neopakovatelnou grácií. Ačkoli přicestovaly z Japonska, na zdejších zahradách se jim daří. Středně velké bílé nebo lehce narůžovělé květy se objevují brzy na jaře, kdy je rostlina bez listů. Rostou velmi pomalu, hodí se tedy i do menších zahrad. V dospělosti dosahují výšky 2 až 3 m.
Podmínky: půda mírně vlhká s mírně až středně kyselou reakcí, slunce nebo polostín
Doba květu: III–IV
Dřevitá třezalka (Hypericum ’Hidcote’)
Hledáte-li keř s výraznými květy, které navíc nakvétají několik měsíců, třezalka bude tou nejlepší volbou. Květy sytě žluté barvy zaujmou i v detailu, jsou totiž poměrně velké a mají dlouhé dekorativní tyčinky. Péče o třezalku je navíc velmi snadná včetně jednoduché techniky řezu – na jaře se odstraní celé výhony hned u půdního povrchu. Přesto třezalka už v létě doroste do své původní výšky, tedy 80–100 cm.
Podmínky: běžná dobře propustná zahradní zemina s neutrální reakcí, plné slunce nebo polostín
Doba květu: VI–VIII
