Chtěl bych změnit vytápění z klasického kotle na uhlí s pomocí dotací Nová zelená úsporám. Jenže mám pochybnosti, jestli na tom neprodělám. Mám nezateplený dům 150 m² s plastovými okny. Topím do litinových radiátorů a vodu dělám elektrickým 200l bojlerem. Když se kohokoli zeptám, není mi schopen dát alespoň jednoduchou kalkulaci, jaké budu mít náklady s tepelným čerpadlem. Třeba alespoň na výrobu té vody, abych měl jednoduché porovnání.


Ohřev teplé vody za pomoci tepelného čerpadla se určitě vyplatí, ne každý bojler je tomu však přizpůsobený. Je tak nutné počítat s tím, že bojler musí být vybaven výměníkem pro napojení na tepelné čerpadlo. Při rekonstrukcích to tedy ve většině případů znamená ještě výměnu stávajícího bojleru. Na druhou stranu právě vytápění a ohřev teplé vody patří v domácnosti mezi největší odběratele energií a využití jednoho společného úsporného zdroje může přinést podstatné snížení nákladů na její provoz. Bojler v takovém případě doporučuji vybírat s větším objemem a teplotu volit např. 45–50 °C. Nehrozí, že se například dítě spálí a současně se šetří za energie.

Takže počáteční náklady už jen na výrobu TUV nejsou malé. Ale pojďme na konkrétní čísla. Tepelné čerpadlo může ušetřit roční náklady na ohřev vody v porovnání s klasickým bojlerem poměrně významně. Úspory lze demonstrovat například na vašem dvousetlitrovém bojleru, který bude potřebovat přibližně 11 kW, aby se z 10 °C dostal na 55 °C. S tepelným čerpadlem pak na stejný ohřev stačí asi 2–3 kW. Pokud bychom počítali cenu jednoho kilowattu za 3,50 Kč, pak je rozdíl mezi vytápěním bojlerem a tepelným čerpadlem přibližně 31,50 Kč za den. Ročně už jde o více než deset tisíc korun.

Odpovídal Jakub Tykal, obchodní a marketingový ředitel společnosti Acond.