Průměrná délka života může být jedním z faktorů, které zohledníte při výběru vhodného plemene pro vaši rodinu. Je přeci jen rozdíl, zda vám pes bude společníkem celých 14 let, nebo vás opustí už v osmi.
Pochopitelně musíme vzít v úvahu i nečekané nehody a nemoci, které mohou život vašeho mazlíčka zkrátit bez ohledu na plemeno. Vhodná strava, očkování a dostatek pohybu jsou základem psího zdraví. Některá plemena, zejména ta přešlechtěná, ale bývají náchylná k určitým chorobám a vadám už z genetické výbavy. Při koupi čistokrevného štěněte z chovu se zajímejte o zdraví a povahu jeho rodičů; zodpovědný chovatel vám bude schopen na všechny otázky odpovědět a nechá vás prohlédnout si prostředí, ve kterém štěně vyrůstá.
U kříženců se tyto informace těžko dozvíte, nicméně průzkumy potvrdily, že "voříšci" na genetické vady trpí mnohem méně a v průměru se dožívají o jeden rok více než psi papíroví.
Anglický buldok se navzdory malému vzrůstu dožívá jen 8 let.
Delší život se pak dá očekávat u plemen malých, podle německé studie však záleží i na tvaru čumáku a hmotnosti. Například anglický buldok není vzrůstem nijak veliký, ale dožívá se pouhých 8 až 10 let, což vědci přičítají jeho váze okolo 22 kg a zploštělému čumáku. O poznání lehčí jezevčík se zpravidla dožije minimálně 12, ale klidně i 16 let.
U velkých plemen se délka života očekává mezi 10-12 lety, jsou ale výjimky. Pro německou dogu život často končí už v 8-10 letech, irský vlkodav se dožívá v průměru jen 7-8 let.
Jezevčík patří k dlouhověkým plemenům.
Rekord v dlouhověkosti drží fenka australského honáckého psa Bluey, která svým majitelům pomáhala na australské farmě v první polovině 20. století a zemřela ve věku požehnaných 29 let a pěti měsíců. Podle vědců je takto dlouhý život u psů opravdu výjimečný.