Nová sezóna začíná pro mnohé zahrádkáře většinou na okenním parapetu. Zanedlouho však vyrazíme s malými sáčky na záhonky a jejich obsah budeme opatrně vysévat do vyhloubených řádků či jamek. Aby naše práce přinesla kýžené výsledky, využijme zbývajícího času ke zkoušce klíčivosti. U vlastnoručně vypěstovaných a darovaných semínek se to rozhodně vyplatí.

Vyklíčí, či nevyklíčí Na talířek rozprostřeme vlhkou buničinu, kterou ještě překryjeme filtračním papírem. Vybereme si určitý počet semen, ze kterého se nám budou dobře počítat procenta, rozložíme je na papír a zakryjeme miskou. Předem si ale zjistíme všechny potřebné údaje, jako je doba klíčivosti, a zda semena té které rostliny potřebují ke klíčení tmu, nebo světlo.

Dojdeme-li po ukončení zkoušky k závěru, že se klíčivost pohybuje okolo 70 %, můžeme bez problémů počítat s použitím pro výsev. Pokud klesne průměrná klíčivost až na 40 %, nemusíme semena ještě vyhazovat, bude jich však třeba vysít dvojnásobné množství. Semena s klíčivost 20 % a méně se už pro další využití nehodí.

Co nás čeká venku? V tuto dobu již můžeme začít s průklestem a zmlazováním okrasných dřevin. Zaměříme se především na mladší stromky a keře, které by bez pravidelného řezu vytvořily pouze dlouhé a málo rozvětvené výhonky. U starších dřevin provádíme předjarní průklest obyčejně jednou za tři roky, kdy odstraňujeme těsně u země větve přehuštěných keřů a současně všechno suché, přestárlé, nemocné a špatně vyvinuté dřevo. Do zkracování výhonů se pouštíme pouze v případě, že chceme upravit tvar korunky nebo celého keře, případně podpořit růst a bohatší květenství. U okrasných stromků štěpovaných v korunce, jako jsou pestrolisté a barevné javory, sakury a převislé formy dřevin, odstraníme v tuto dobu z podnože plané výhony pod místem štěpování, které by jinak potlačovaly vývoj ušlechtilých částí.

Co a jak řezat? V předjaří řežeme všechny keře, které kvetou během léta a podzimu na nových letorostech. Jsou to především hortenzie, letní tavolníky, bazalky a kumule. Čím silnější řez provedeme, tím více nám později pokvetou. Nezapomeňme však zahladit větší řezné rány ostrým nožem a zatřít stromovým balzámem nebo latexem.

V případě dlouhodobé teplejší prognózy lze od konce měsíce začít i s řezem růží, lépe je však alespoň měsíc počkat. Pokud se přesto k tomuto zásahu odhodláme, nepouštějme se zatím do popínavých, sadových a botanických růží, kterým by silný řez v tuto dobu spíše uškodil.

Pouze zkracujeme: Silné a dlouhé výhony keřů nebo stromů kvetoucích na krátkých postranních výhonech, které vyrůstají ze starého dřeva. Je to například kalina, čimišník, trojpuk, dřišťál, dřín apod. Zkrácením podpoříme tvorbu postranních výhonů a následně hustotu květenství v příštím roce.

Rozhodně neřežme: Všechny keře kvetoucí z jara na loňských výhonech! Sem patří především šeřík, meruzalka, vajgélie, tavolník, pustoryl aj. Jakýmkoliv zásahem v době vegetačního klidu bychom odstranili ty části, na kterých bude nejvíce květů. Proto veškeré úpravy vyžadující řez, ať už se jedná o prosvětlení či tvarování, provedeme teprve, až tyto dřeviny odkvetou! Pokud je budeme chtít prosvětlit, uděláme to až na jaře.

A co trávník? Dejme pozor, aby prudké výkyvy počasí neproměnily tající sníh v zamrzlou plochu, která zamezí přístupu vzduchu. Jestliže k tomu dojde, rozbijme šetrně ledovou vrstvu hráběmi, ale ledové desky neodtrhávejme. Mohli bychom s nimi vytrhat i drny. Pokud jsme to neudělali ještě na podzim, můžeme začít s hnojením. Počkejme si, až se začne oteplovat a sejde sníh. Teprve pak rozhodíme na zatravněnou plochu vyzrálý kompost. U trvale přemokřených trávníků můžeme již za teplého počasí začít s výkopem příkopů a pokládáním drenážních trubek.

V případě, že nový trávník teprve hodláme založit, můžeme se za příznivějšího počasí pustit do úpravy země. Nejprve půdu zryjeme, roztlučeme velké hroudy a zapravíme do ní kompost. Malé hrudky zatím nebudeme rozbíjet, určitě ještě přijde mráz, který to udělá za nás.

-ra- Foto: www.isifa.com