Zejména na podzim na sebe upozorňuje až 3 m vysokým květenstvím ve tvaru pyramidálně protáhlé laty, která dosahuje 45 až 90 cm a je tvořena jemnými stříbrnými klásky, mnohdy s nachovým nebo růžovým nádechem. Laikovi třeba může připomínat obrovskou prachovku, ale v každém případě je pastvou pro oči. V podzimním skloněném slunci působí impozantně i trsy tuhých čárkovitě protáhlých listů matně zelené barvy, které ční do výšky okolo 2,5 m.
VŠECHNY KVĚTINY Z ENCYKLOPEDIE ROSTLIN NAJDETE ZDE
Tato nápadná rostlina patří k rodu složenému asi z 23 druhů stálezelených nebo poloopadavých travních porostů původem z Nového Zélandu, Nové Guinee a Jižní Ameriky, odkud pochází i kortaderie. Rostou poblíž vody nebo v pampách čili stepích s poměrně vydatnými srážkami a mírnou zimou. Kortaderie se jako jedna z mála importovaných rostlin přizpůsobila evropským podmínkám a při troše naší pomoci přečká i tuhé mrazy.
Květenství
V našich podmínkách kvete od září nebo října až do listopadu, ale i pak tato rostlina kraluje na zahrádce dlouhými chomáči vyschlého chmýří. Květy kortaderie se také hodí k řezu a sušení. Ve vysoké váze budou po celou zimu ozdobou bytu.
Pěstování
Kortaderie (Cortaderia selloana) 2
Kdo chce na zahrádce pěstovat pampovou trávu, měl by splnit dvě podmínky. Za prvé by pro ni měl najít osluněné a před větrem chráněné místo a za druhé by měl pečlivě zvážit, zda do tohoto místa skoro třímetrová rostlina zapadne i esteticky. Často bývá vysazována skupinově v zadních partiích zahrady, ale může též vyniknout jako solitérní rostlina uprostřed trávníku nebo poblíž jezírka.
Při výběru stanoviště musíme také zajistit, aby se tam příliš nezdržovala voda, která může být v zimním období pro rostlinu osudnou. Určitě není od věci udělat drenáž.
Kortaderie vyžaduje hodně propustnou a výživnou půdu obohacenou kompostem a promíšenou s pískem, případně i štěrkem. Po výsadbě a během léta potřebuje dostatek vláhy, jinak dává přednost suchu. Na podzim bychom ji už neměli hnojit ani zalévat a během zimy před vodou dokonce chránit. Doporučuje se svázat celý trs do snopu, který lze ještě obložit jako stan palubkami, polystyrénem nebo jehličnatými větvemi. Igelitový pytel není vhodný, protože se v něm zdržuje vlhkost.
Od konce března až do května, kdy už nehrozí mrazy ani sníh, odstraníme kryt a následně sestříháme suché části rostliny.
Množení
Pampová tráva se množí jarním dělením trsů, které provádíme obvykle v dubnu, kdy se teploty pohybují mezi 13 až 18 °C. Pokud se rozhodneme pro výsev, pusťme se do něj na jaře za stejných klimatických podmínek.