Pokud patříme k těm co se rozhodli koupit byt do osobního vlastnictví, tak zajisté také přemýšlíme a řešíme dilema, zda investovat do nového nebo raději do staršího. Rozhodné slovo má obvykle cena bytu a pohodlí, které od něj očekáváme. Nové byty vynikají sice vyšším komfortem, ale ten je zcela vyvážen větší cenou. Málo kdy se však dříve než těsně před koupí rozhodujeme podle toho, jak budeme byt financovat – kolik reálně zaplatíme. Nestačí jen porovnat cenu vyhlédnutého objektu dle inzerátu v novinách, je třeba brát cenu podle měsíčních splátek, které nás budou čekat. Zatímco prezentovaná cena nových bytů je vyšší než u starých, při porovnání měsíční splátky, to již není tak jednoznačné. Není to jednoznačné, neboť stát chce podporovat bytovou výstavbu, proto lze na novostavby získat do určité výše státní podporu. Kromě stavebního spoření, které je podporováno pro koupi nového nebo starého bytu stejně, podporuje také hypoteční úvěry. No a právě podpora hypoték je pro nás – klienta zajímavá. Pokud se tedy rozhodneme pro koupi bytu v novostavbě získáme možnost čerpat státní bezúročnou půjčku, jejíž výše může činit až 200 000 Kč. Kromě bezúročnosti je výhoda půjčky také obsažena v tom, že její splácení se dá odložit až o deset let. Což znamená, že prvních deset let nemusí klient půjčku splácet a po uplynutí této doby ji začne splácet částkou 1667 Kč měsíčně. Dále stát poskytuje kromě bezúročné půjčky státní finanční podporu k hypotečním úvěrům, která je ve výši čtyř procentních bodů z úrokové sazby. Tím klient splácí hypotéku splátkou, jako by měl o čtyři procentní body nižší úrokovou sazbu. Což znamená, že splácí místo hypotéky za 11 % ročně vlastně hypotéku za 7 % ročně. Diky tomu, že podpora snižuje splátku hypotéky, může klient při stejné měsíční částce čerpat vyšší hypoteční úvěr. V reálných číslech to znamená, že hypotéce bez podpory ve výši 600 000 Kč odpovídá splátka asi 6200 Kč, přičemž měsíční splátka 6200 Kč odpovídá hypotéce se státní podporou ve výši 800 000 Kč. To vše při stejné úrokové sazbě a stejné době splatnosti. Hypoteční úvěr tak může být o 200 000 Kč vyšší u nového bytu. Když se ještě přičte dalších 200 000 Kč ze státní bezúročné půjčky, můžeme koupit byt o 400 000 Kč dráž, přičemž nám zůstane měsíční splátka zachována. Tím pádem se cena vyrovnává, nový byt, který měl pořizovací cenu vyšší než byt starý, vyjde na konec stejně draho. Vezmeme-li za příklad nový byt za 1 400 000 Kč, který bude „stejně drahý“ v porovnání se starým bytem za 1 000 000 Kč, neboť splátka je v obou případech stejná, zhruba 6200 Kč měsíčně. Při velikosti bytu 70 m2 se bude cena nového bytu za jeden metr čtvereční pohybovat okolo 20 000, u starého 14 000 Kč za metr čtvereční. Jestli jsou tato čísla reálná, nebo jaká čísla jsou vlastně správná, záleží hlavně na regionu, kde se byt nalézá. Pokud se o koupi bytu však opravdu zajímáme, pak si správné hodnoty dokážeme dosadit podle toho co víme a co máme k dispozici. Na konec ještě pár věcí, které mluví spíše ve prospěch koupě nového bytu. Především je to fakt, že nový byt potřebuje z počátku méně peněz na údržbu než starý, kde je třeba leccos opravit. V případě, kdyby bylo třeba byt vyměnit za větší nebo ho prodat, bude nový byt pořád ještě novější a tím i lépe prodejný nebo za něj lze získat vyšší cenu. Kromě finančních podmínek hovoří pro nový byt i další faktory. Nový byt se staví běžně v souladu s konkrétními potřebami klienta, takřka „na míru“. Dále nové nemovitosti zpravidla poskytují vyšší komfort. A krom toho u starších bytů lze prostorové dispozice měnit jen v omezené míře nebo s vynaložením příliš velkých finančních částek. Zkrátka a dobře koupě jakékoli nemovitosti chce probrat důkladně ze všech stran, neboť jde obvykle o investici na celý život. Pamatujeme si, že cena na první pohled levnější se může obrátit ve vyšší.