Koupelnová sanita je často bílá, větší barevnost i rozmanitost dekorů nabízí obkladačky a dlažby, někde mezitím se nachází koupelnový nábytek. Když k tomu přičtete změť různorodých doplňků, prostor začne vypadat neuspořádaně. Základní pravidlo tedy zní – slaďte, co můžete.
Co kupovat najednou
Sanitu si pořizujte z jedné série, je to ideální také z pohledu potenciálně odlišných odstínů jednoho tónu. Když budete po letech měnit třeba umyvadlo k vaně, i bílá barva může vypadat trochu jinak. Totéž platí pro keramiku, drobným odchylkám postupně doplňovaných kusů se nevyhnete. Proto se doporučuje kupovat obkládačky či dlažbu z jedné výrobní šarže. A také s rezervou, asi plus 5 až 15 procent, pro případné opravy.
Poznámka ke stylům a barvám
Jakmile chcete v koupelně kombinovat dva různé styly, jeden musí být dominantní a druhý doplňkový, v poměru 80:20. Hlavní barvu je dobré použít na 60 procentech povrchů, druhou barvu na 30 procentech a zbytek může představovat mix barev nebo jen zajímavé akcenty. Nezapomeňte, že největší plochy představují podlaha a stěny, tudíž hrají největší roli.
Když si nejste jistí, zůstaňte u bílé či některé neutrální světlé barvy a místnost oživujte detaily, například může jít o sladění rámu sprchového koutu s bateriemi v černé barvě.
Když si návrh koupelny vezme do parády odborník, výsledek je skvělý napohled a praktický na úklid
Dodržujte jednotu
Dnes je populární imitace betonu, možná máte takto upravené stěny. K nim bude sedět podumyvadlová deska nebo skříňka stejného dezénu. Nebo se vám více zamlouvají dřevodekory? Pak i drobné prvky, které přidáte až časem, volte v totožném dekoru (může jít o žebřík na ručníky stejně jako několik polic). Dále je důležité dbát na sladění barevnosti a optimálně i textury povrchů. Což platí také pro volbu jedné řady baterií.
Čtěte také
Nábytek vybavujte chytře
Jak dostat co nejvíce věcí do skříněk, abyste se v nich vyznali? Také do hlubších dolních šuplíků (dvojzásuvkového i jednozásuvkového) nebo polic ve skřínce se dají posléze přikoupit organizéry členěné na více částí. Stačí znát rozměry nábytku a název modelové řady.
A když na koš na prádlo není v nábytku místo a stojí volně, ze stejného materiálu a ve shodném dekoru si pořiďte úložné krabice. Prodávají se rovněž skládací (kdybyste je dočasně nepotřebovali, ve složeném stavu zaberou minimum místa).
Využijte hluchá místa
Jedním z nich je prostor nad pračkou (tedy pokud na ní nemáte postavenou sušičku prádla). Na stěnu lze připevnit sadu polic nebo skříňku a do ní uložit vše, po čem nesaháte denně. Nebo nad pračku postavte policový systém, poslouží stejně.
Šikovné jsou úzké regály, ideálně pojízdné, vyplní úzké prostory, kam se tradiční nábytek nevejde, přesto zaručí pořádek. Do otevřeného nábytku je lepší vybírat boxy a krabice, které nejsou průhledné. Ale ručníky a osušky je zase praktičtější dávat do uzavřeného nábytku, nejlépe srolované, šetří místo.
Čtěte také
Čtěte také
5x o koupelnových otopných žebřících
Kolik potřebujete zrcadel
Velká zrcadla nad umyvadlem jsou základ, ale ne vždy je na ně odpovídající prostor. V tom případě se vyplatí prostorná galerka s policemi, která má boční dvířka oboustranně opatřená zrcadlovou plochou a při jejich otevření se vidíte ze všech stran. Galerku lze zavěsit na stěnu nebo pro ni využijte niku.
Koupelna není drogerie
U vany nebo ve sprchovém koutu mějte po ruce (rozuměj: na polici, třeba i drátěné) základní potřeby jako mýdlo či mycí gel, šampon, kondicionér… Zkrátka to, co používáte denně. Vše ostatní ukliďte, „neobkládejte“ třeba lem vany nejrůznějšími lahvičkami, totéž platí pro sprchový kout.
A co byste v koupelně neměli mít? Do vlhkého prostředí nepatří léky, neukládejte sem ani bižuterii, parfémy či dekorativní kosmetiku.
Zdroj: Bonami.cz, Dřevojas
