Pálení porcelánu objevili v Číně již v 7. století, v Evropě správnou recepturu, aby vznikl materiál dostatečně tvrdý, bílý a průsvitný, rozluštili až v století 18. Původ porcelánu je v některých jazycích jasně rozpoznatelný v jeho názvu (např. v angličtině - china). Vyrábí se z kaolinu s přídavkem dalších příměsí. Pod pojmem porcelán se skrývá několik typů materiálu, který se lehce liší způsobem výroby a vzhledem. Na výrobu tvrdého porcelánu se používá směs 50 % jemně mletého kaolinu, 25 % křemene (ostřivo) a 25 % živce (tavivo), tzv. měkký porcelán má menší podíl kaolinu. Někdy se přidává také křída a mramor.

  • Kostní porcelán (bone china) je porcelán s příměsí kostního popela (až 50 %), který mu dodává vyšší pevnost a průsvitnost. Charakteristická pro něj je krémově bílá barva a vysoká odolnost i tenkostěnných produktů.
  • Kamenina je typ keramiky, která se vyrábí vypalováním z kameninového jílu, do kterého se přidávají lépe tavitelné příměsi jako živec, vápenec a kaolin. Kamenina má pevný neprůhledný střep, který může být bílý nebo barevný. Na rozdíl od keramiky má porcelán velmi jemný až průsvitný střep.

Kameninu znali ve staré Číně již okolo 4. století. Zhruba okolo 16. století se začala dovážet do Evropy.

  • Velkou inovací prošla produkce kameniny v 18. století. Roku 1759 v Anglii založil Josiah Wedgwood (1730-1795) porcelánku Wedgwood, kde vyráběl vylepšenou kameninu bez polevy zdobenou reliéfem.
  • Fajáns (majolika) je kamenina, která se vypaluje při nižších teplotách, a je opatřena olovnatou glazurou.

CELÝ ČLÁNEK NAJDETE TAKÉ V ČASOPISU DŮM&ZAHRADA 12/13. Objednat lze samostatné číslo nebo získat předplatné přes e-mail: send@send.cz, online na Předplatné časopisů nebo telefonicky: 225 985 445