Spojením sladké chuti malin a šťavnatosti ostružin vznikly zajímavé odrůdy malinoostružiníku a ostružinomaliníku. Zatímco ten první se více podobá malinám, jeho plody jsou velké až obří, temně červené a mají velmi sladkou chuť, druhý kříženec má daleko blíže k ostružiníku. Plody mají temně červenočernou barvu a také chuťově více připomínají ostružinu. Stejně jako u ostružiníku i ostružinomaliník je beztrnný, což ocení řada z nás.

Pěstování kříženců se velmi podobá pěstování jejich předchůdců. Ideální období pro sadbu je koncem léta a na podzim. Oba keře potřebují slunná stanoviště, stinné místo snesou, ale snižuje se tím jejich výnosnost. Zatímco malinoostružiníkům vyhovuje vlhčí, na humus bohatá půda, ostružinomaliníky snesou i sušší podmínky, pokud je půda dobře propustná.

Oba křížence je třeba vyvazovat k opoře, stejně jako ostružiníky, protože jejich šlahouny dorůstají délky 3-4 metry. Plody by bez opory větví zůstávaly zakryté před sluncem a zahnívaly by. Po sklizni ostříhejte výhony, které už úrodu daly, a to minimálně o třetinu. Pokud je však ostříháte víc, ničemu to neuškodí.

Malinoostružiníky i ostružinomaliníky mají velkou výhodu v tom, že nebývají napadáni žádnými škůdci, proto nevyžadují speciální postřiky. Je však třeba pravidelně je přihnojovat (Cereritem nebo jiným hnojivem na bobuloviny) a zejména v době sklizně pravidelně zalévat. Také dbejte na to, že kříženci stejně jako ostružiníky hůře snášejí velmi chladné zimy, proto keře dobře přikryjte, aby kořenový systém nepromrzl.

S úrodou můžete nakládat stejně jako s malinami a ostružinami. Skvělé jsou samozřejmě začerstva, ale velmi chutné jsou džemy nebo sirupy připravené z plodů. Část úrody můžete i zamrazit a v zimě využít do koláčů či jiných dezertů.