Slavný architekt proslul tvorbou především kubistických a také funkcionalistických objektů. Z mnoha staveb vám nyní představujeme trojici, kterou stylově spojuje právě kubismus. Tento umělecký směr sice neměl v naší architektuře dlouhého trvání, přesto díky němu vznikly stavební skvosty, zasluhující obdiv.
Pavilon v Lázních Bohdaneč
Mezi nejvýznamnější stavby města patří lázeňský pavilon, který nese jméno svého tvůrce. Pavilon Gočár se podle návrhu architekta stavěl několik let, ke slavnostnímu otevření došlo v roce 1913 a dodnes se považuje za chloubu kubismu. Měří 62 metrů a v přízemí zaujme předsunutá krytá kolonáda s arkýřovými výstupky ústícími do objektu. Pro stavbu jsou typické například kosé římsy, štíhlé pilíře a lomené okenní tabule.
Netrvalo však dlouho a v roce 1926 se objekt „zvedl“ o mansardové patro, čímž se původní myšlenka poněkud narušila. Přesto jde o jednu z nejzásadnějších kubistických staveb u nás, která stejně jako naše další tipy patří mezi kulturní památky. Pokud byste chtěli víc než ji jen okukovat, objednejte si v lázních některý z relaxačních nebo léčebných pobytů a ubytujte se právě zde.
Lázeňský pavilon byl původně projektován o patro nižší
Dům U Černé Matky Boží v Praze
Až budete v Praze někde v centru, jděte se podívat také na Ovocný trh, z náměstí Republiky je to kousek. Stačí projít Prašnou bránou, a než byste pokračovali dále do Celetné, podívejte se na rohovou stavbu vlevo. Nedá se přehlédnout, i kdybyste si hned nevšimli plastiky, která dala domu jméno. Původně šlo o obchodní dům a zaujme i tím, že Gočárův projekt byl schválený v únoru 1912 a v říjnu téhož roku zkolaudován.
Stavte se na kávu
Tento dům je po všech stránkách jedinečný, ať už jde o samotný půdorys (nepravidelný pětiúhelník), vnější prvky (například arkýřově zalomená okna, kování balkonů a vstupních dveří) nebo vnitřní části (zábradlí schodiště). Už tenkrát v domě existovala kavárna, pro niž Gočár navrhl také interiér, nicméně neměla dlouhého trvání, stejně jako záměr provozovat obchodní dům. Na novou kavárnu jsme si počkali pěkně dlouho, otevírala se počátkem 21. století a i po rekonstrukci si zachovala dobového ducha. Když pak vystoupáte po schodišti ještě výš, můžete navštívit expozici Český kubismus.
Čtěte také
Čtěte také
Jak může vypadat moderní stodola
Bývalá Anglobanka v Hradci Králové
Stejně jako budova pražské Legiobanky je i objekt Anglobanky řešený v rondokubismu neboli obloučkovém kubismu. Najdete ho na rohu ulice Čelakovského a Masarykova náměstí. V roce 1923 koupila Anglobanka pozemek i rozestavěný dům, který Josef Gočár upravil pro potřeby finanční instituce. Budova má vysokou atiku a konkávně prohnuté nároží. Atika evokuje tvar písmene M a k vidění je také na přilehlých budovách (Gočár jejich fasády sjednotil a zvýšil o jedno patro). Urbanistické sjednocení objektů představuje stylově sladěné pozadí pro pomník T. G. Masaryka.
V Hradci Králové je však mnohem více zajímavých staveb, které navrhoval slavný architekt. Spojuje je stezka Po stopách Josefa Gočára, dlouhá asi tři kilometry. Plánek stezky včetně popisů objektů najdete zde.
Objekt bývalé Anglobanky (na foto vlevo) je při bližším pohledu zdobnější než navazující budovy
Zdroj: Llb.cz, Upm.cz, Kam.hradcekralove.cz
