Kuchyně není na první pohled příliš velká, skříňky tvoří pouze jednu linii podél stěny, nicméně je řešena tak, že je pro rodinu zcela dostačující. „Především jsem chtěla, aby byly všude zásuvky,“ říká paní Marcela a pokračuje: „nejsou jen pod dřezem, ale jinak všude. U této kuchyně už jsme přesně věděli, jak by měla být řešená, protože za dobu, co jsme se stěhovali, jsme stavěli už tři kuchyně. Nechtěli jsme velké množství skříněk, ty horní jsou tu nakonec pouze dvě, abychom měli kam ukládat skleničky. Věděli jsme, že nechceme nerezový dřez, protože je na něm všechno vidět. Ale chtěla jsem zděnou spíž, bohužel jsme pro ni nenašli v domě prostor, takže jsme zvolili určitý kompromis – máme velkou spížní skříň, která je odvětraná ven.“ Spížní skříň není umístěna v linii kuchyňské linky, ale stojí u boční stěny, stejně jako lednice. Spíž i lednice jsou v dosahu kuchyně a navzájem jsou odděleny tenkou příčkou. Nad lednicí je malý úložný prostor, kde jsou věci, které se nepoužívají příliš často.

Speciální trouba a vestavěný kávovar

Sestava spodních skříněk kuchyňské linky začíná myčkou, hned vedle je dřez, k němuž je naistalován průtokový ohřívač vody. „Rozhodli jsme se pro něj, protože bojler je od kuchyně příliš vzdálený a vedení teplé vody by bylo dlouhé a neekonomické. Baterie je spršková, vysouvací. Ve skříňce vedle dřezu jsou talíře a hrnce, v další pak mouka a další potraviny, následuje dětské nádobí, příbory, v blízkosti varné desky jsou čaje a potřeby na vaření, které je třeba mít při ruce, dále cedníky a drobné náčiní na vaření. V horních skříňkách nad dřezem jsou skleničky a hrnečky, a také je tam vestavěné světlo, to jsme sháněli, protože jsme ho tu chtěli. Všechny spotřebiče jsme objednávali v Lichtenštejnsku, a to kvůli troubě - chtěli jsme standardně vysokou výsuvnou troubu, kombinovanou s mikrovlnkou, a tu jsme v Čechách nemohli sehnat. Objevili jsme ji právě v Lichtenštejnsku a po porovnání cen jsme tam nakonec objednali všechny spotřebiče, protože nás to vyšlo i s dopravou mnohem levněji než v Čechách.“

Digestoř je s odtahem a majitelé kladli důraz na co nejnižší hlučnost, stejně jako u myčky, protože je kuchyně v prostoru, kde rodina pobývá často společně.

Na nožičkách, nebo bez?

Na pravé straně uzavírá linii skříněk vysoká skříň, v níž je zabudována pečicí trouba a vestavěný kávovar. „Kávovar je splněným přáním i radostí, pořídili jsme si ho, protože máme s manželem velmi rádi kávu,“ dodává paní Marcela. Nad ním je skříňka na koření, ubrousky, pečivo a podobně. Pod kávovarem je zásuvka s hrnečky na kávu a pod troubou pak prostor na ukládání pečicích plechů.

„Kuchyně je na nožičkách, já jsem sice chtěla, aby byl prostor pod linkou zakrytý, ale manžel ho chtěl nechat kvůli snazšímu úklidu otevřený. Pracovní desku máme trochu výše, než je běžné, protože manžel je hodně vysoký. On sice nevaří, ale linku chtěl výš. Ale mně to nevadí, je to takhle příjemné.“ Na povrchu stěny za linkou je natažena betonová stěrka, natřená lakem, který ji impregnuje proti vlhkosti, není proto problém s čištěním. „Na kuchyňské lince bych nic neměnila. Ukládací prostory nejsou velké, ale nám kuchyně takhle vyhovuje a stačí, navíc některé věci, třeba nádobí, které používáme na zahradě, když přijde více lidí, mám uklizené úplně jinde, nepotřebuji je mít uložené v kuchyni. Jen jsem tu původně chtěla ještě ostrůvek, ale už se prostě nevešel…“

Foto: Dana D. Daňková