Pokud bych chtěla stručně a výstižně zhodnotit tuto kuchyni, napadla by mě nejspíše slova jako „kompaktní, stylově čistá, jednoduchá, pohodlná“. Její výsledná podoba vychází nejen ze založení majitelky a současně autorky návrhu, ing. arch. Evy Rybníčkové, ale také z nezbytnosti. Dům, v němž se nachází, je relativně malý a bylo třeba využít co nejlépe každý kousek místa.

Praktická a příjemná

„Kuchyně je velikostně adekvátní tomu, kolik jsem ochotná věnovat vaření času, nepřipravuji složitá jídla, navíc půdorys domu je dost malý, takže ta kuchyně má opravdu pouhých 12 m2,“ říká architektka Eva Rybníčková. Kuchyně je oddělena od obytného prostoru opticky, a to barem. Ten umožňuje nejen ostatním členům rodiny či návštěvám kontakt s tím, kdo vaří, ale zakrývá také pracovní desku při pohledu z obývacího pokoje. Není tedy nutné v kuchyni neustále úzkostlivě uklízet. Manželé jsou akvaristé, v baru je proto zabudováno akvárium, které je zde příjemným oživujícím prvkem. Kuchyni je však možné v případě potřeby také zcela izolovat od ostatního prostoru, a to posuvnými dveřmi, umístěnými na dvou otevřených stranách – směrem k jídelnímu koutu a do chodby.

Hezky česky

„Kuchyňská linka je dělaná na míru, stavěl ji kamarád truhlář, ale pravdou je, že bych si vybrala dokonce i v Ikee,“ říká paní Eva a dodává: „Navíc jsou rozměry kuchyně tak modulové, že by se dala z typizovaných skříněk poskládat celá linka. Chtěli jsme, aby zapadala do celkového ladění interiéru, v němž jsou všechny prvky, které se nehýbou, čisté, bílé, naopak akcenty tvoří polštáře, židle, stůl a podobně.“ Korpus linky je, jak bývá obvyklé, z lamina, na dvířka byly použity lakované MDF desky. Lišty na dvířkách, které majitelka zvolila místo úchytek k otevírání, zajišťují horizontální členění kuchyně. Materiály, použité na výrobu linky, jsou od českých výrobců. Pracovní deska, také v bílém odstínu, je z Kronospanu, který je cenově výhodný, odolný a snadno se čistí. Díky ceně není problém ho časem případně vyměnit za nový.

Zadní stěna kuchyňské linky mezi horními a dolními skříňkami je zakryta hladkým, čirým sklem, což má své praktické i estetické výhody – sklo vypadá velmi pěkně a navíc se snadno čistí.

Vše má svůj účel a řád

Spotřebiče jsou všechny značky Elektrolux. Trouba je vyvýšená, ovšem její umístění v tomto případě je spíše důkaz, že dobré nápady mohou vzniknout třeba i omylem. „Troubu mám ve vyvýšené poloze ne proto, že se nyní udává, že je to lepší, ale proto, že jsem na ni málem zapomněla. Nejlepší místo, kam ji pak bylo možno dát, je tady,“ popisuje paní Eva. „Výsledně jsem však velmi ráda, protože nejen, že dobře zapadá do kompozice celé linky, navíc ji jakoby uzavírá. Současně je to praktické, protože je do ní dobře vidět a lze kontrolovat pokrm očima.“ Spotřebiče i ostatní předměty vybavení kuchyně jsou vybírány s rozmyslem, všechny jsou kvalitní a splňují běžné nároky na přípravu pokrmů, nejde však o luxusní vybavení, které zůstane vždy víceméně nevyužito v případě, že investor není vášnivý kulinář a gurmán. Sestava je ale propracovaná účelně a do detailu. Trouba má například manuální ovládání, protože majitelka má ráda, když si může věci „osahat“, ovšem naproti tomu má myčka skrytý panel, protože čelo přístroje by v kompozici působilo rušivě.

Jako na drátkách

Ani z ergonomického hlediska nelze sestavě nic vytknout - při pohledu z jídelny je nalevo lednice s mrazákem, na niž navazuje pracovní deska, dostatečně velká pro odložení potravin a jejich zpracování před mytím. Následuje mycí centrum s mezilehlou pracovní plochou a varnou deskou. Mezi ní a troubou je opět dostatečná plocha na položení plechů či pekáčů při pečení. V hlubokém rohu skříňky nalevo od dřezu je instalován policový rohový výsuv a z druhé strany je vestavěna myčka. Spodní skříňky jsou vybaveny praktickými zásuvkami s plnovýsuvem. Část jich slouží pro ukládání nádobí a část jako spíž. V jedné ze spodních skříněk nechybí ani místo pro tříděný odpad. Pod troubou je ponechán prostor pro ukládání plechů.

Odlišnosti, které potěší

To, co na lince zaujme na první pohled, je výška pracovní desky. „Pracovní deska je ve výšce 1,05 m. S manželem jsme oba vysocí a nechtěla jsem, abychom se v kuchyni hrbili. Jakákoli činnost je tak zde pro nás mnohem pohodlnější. Všichni říkali, že je to moc, že to bude divné, ale jsem ráda, že jsem si prosadila svou. Vyšší pracovní deska má navíc ještě jednu výhodu – je možné pod ni umístit mělké zásuvky na příbory a drobné kuchyňské nástroje, které je nutné mít stále při ruce. Při běžné výšce spodních skříněk se například nad myčku už nic nevejde,“ pochvaluje si ještě Eva.

Za pozornost stojí v této kuchyni i lustr, autorský nápad paní domu, který zaujme na první pohled především lidi se sklonem k neotřelým řešením. Až na druhý pohled neznalému návštěvníkovi dojde, že je to prostý pařníček na ohřívání knedlíků či vaření zeleniny. Rozsvícený kreslí večer na strop krásné tečkované ornamenty. A že jde o nápad dobrý, dokládá i skutečnost, že má v jiných domácnostech již hojné následovníky.

Foto a text: Dana D. Daňková