Základní set amatérského kuchaře údajně čítá 3 nože. Patrně doma máte jeden větší kuchyňský a také jeden menší a možná i nůž na chleba, anebo jiný, který často využíváte. A v tom je ten vtip. Nové nože si vybírejte podle toho, jak často je budete držet v ruce. Každý má svůj účel a dokáže vám usnadnit práci, některé jsou více univerzálnější.

Základní kuchařský nůž

Velký nůž se používá na zeleninu a na maso, ale i třeba na sekání bylinek (pokud na ně nemáte speciální sekáček). Špička čepele míří nahoru, při práci s ním používáte houpavý pohyb. Když na to přijde, zvládne vykostit maso nebo zpracovat opravdu tvrdou zeleninu. Vyrábí se v různých provedeních.

Santoku a Nakiri

V posledních letech je i u nás velice oblíbený nůž Santoku s vysokou a širokou čepelí (mnohdy má po stranách jamky), její špička míří dolů. S ním budete krájet trochu jinak, než jste zvyklí, tahem zepředu dozadu. V porovnání s velkým kuchařským nožem je lehčí. „Santoku nůž je japonská alternativa ke klasickému kuchařskému noži. Dnes se však díky své všestrannosti využívá nejen v Japonsku, ale po celém světě," vysvětluje Jan Fabini, zakladatel stejnojmenné značky nádobí.
V segmentu takzvaně asijských nožů se často setkáte i s Nakiri, který vypadá jako sekáček (a to zdůrazněme – vypadá, ale sekáček to není a rozhodně ho za tímto účelem nepoužívejte). Je perfektní hlavně na ovoce a zeleninu. Případně ho lze použít i na ryby a někdo ho dokonce bere také na maso, nesmí však obsahovat kosti. To byste ho poničili. Velká plocha čepele pomůže přenést nakrájené kostičky či nudličky rovnou do hrnce, ale totéž vlastně platí i pro Santoku.

Menší kuchařský nůž

Existuje několik různých druhů a velikostí. Někdy se označuje také jako nůž na zeleninu nebo univerzální či jen kuchařský (kuchyňský). Díky pestrosti nabídky může mít delší či kratší čepel, která je hladká či strukturovaná, špičku ostrou nebo zaoblenou. Podstatné je, aby se s ním dalo dobře pracovat, tedy krájet, loupat, sekat potraviny, naplátkovat třeba šunku či i něco vykrojit.

S vroubkovanou čepelí

Kdo často a rád jí pečivo nebo si doma peče chleba, užije nůž s užší vroubkovanou (zoubkovanou) čepelí. Prodává se jich více, liší se nejen délkou čepele, ale i velikostí zoubků a jejich vzdáleností od sebe. Je perfektní na měkké suroviny, například i rajčata, protože surovinu nezmáčkne, doslova do ní zajede. Poznámka: pokud na krájení tvrdé kůrky chleba používáte kuchyňský nůž, zbytečně mu tupíte ostří.

Další podle potřeby

Vykosťovací nůž disponuje vyšší špičkou, čepel je užší a pružnější. Kromě kostí odstraníte i šlachy nebo tuk, dobře se s ním čistí drůbež. Se vzhledově podobným filetovacím nožem (delší, úzká a pružná čepel) snadno naporcujete zejména ryby. Špikovací nůž (tenká krátká čepel) je specialistou na vytvoření „kapsy“ mas pro náplně, aniž byste zbytečně nařezávali okolí. Rovněž ho využijete na čištění mas, mořských plodů a menších kousků zeleniny. Masivní řeznický nůž se širokou, dlouhou a pevnou čepelí snáze zpracuje maso (jeho ostří svírá větší úhel), hodí se také na krájení masa, a pokud nechcete mít doma spoustu různých nožů, měli byste s ním zvládnout i špikování.
Na porcování grilovaného nebo pečeného masa se používá steakový nůž.

Malé, ale šikovné

Vykrajovací (loupací) nůž má krátkou zakřivenou čepel a je skvělý na loupání jablek a vykrajování jádřinců stejně jako „bubáků“ z rajčat. Kdo má doma byť i odrostlé děti nebo manžela, kteří jablka jinak nevezmou do úst, bude za něj rád. Navíc se s ním hezky dekorují potraviny.
Neméně praktický je snídaňový nůž. Buď má rovné ostří a zakončení je oblé a zoubkované, nebo jsou „zoubky“ po celé ploše včetně oblé špičky. Na ukrojení chleba či rozkrojení housky a jejich namazání si pak vystačíte s jedním nožem. Díky zoubkům zvládne rovněž rajčata a jinou měkkou zeleninu. A ještě připomeňme nůž na sýr, která ve své nejklasičtější podobě poznáte podle zubatého ostří a dvojité špičky, v čepeli často bývají otvory (pak se sýr „nelepí“ při krájení na nůž).