Málokdy je populární něco, co nestojí moc peněz a ve své podstatě je strašně jednoduché. Ale fenoménu domácího kvašení jistě hodně nahrává také současná covid doba, prostě jeden už neví, jak by ještě více podpořil vlastní obranyschopnost. Navíc s minimem úsilí a za pár korun.

Častěji a méně než najednou a více

Kvasit doma můžete leccos, nejčastěji se však začíná se zeleninou. Kvašení slibuje, že z nutričního hlediska bude zelenina minimálně stejně výživná, jako kdybyste jedli čerstvou. Kromě minerálů a vitaminů se zdůrazňují probioticky působící bakterie, také vláknina a enzymy. Kvašená zelenina se lépe tráví, pohladí zažívání a významně přispěje k podpoře imunity. Ve střevech se totiž ukrývá 70 i více procent naší obranyschopnosti. Jenže právě střeva si hodně lidí úspěšně ničí špatným jídelníčkem, konzumováním průmyslově zpracovaných potravin nebo nadužíváním antibiotik. Kvašení sice není všelék, ale rozhodně pomůže. A ještě k tomu víte, co si dáte do úst.
Náš tip: Lepší je denně sníst několik lžic kvašené zeleniny, ideálně s dalšími jídly, než najednou třeba půl kila.

Kvasit můžete jen díky šťávě ze zeleniny nebo se nabízí přidat vodu. Při kvašení se můžete spolehnout na šťávu ze zeleniny, nebo také přidat vodu Autor: Shutterstock

Jak na to: základní návod

Nakrouhejte necelý kilogram bílého zelí, nebo bílé promíchejte s červeným a mrkví plus cibulí. Dávku opravdu dobře promíchejte s 20 gramy soli, nechte chvíli odpočívat. Pak zelí či směs postupně pěchujte do čistých sklenic, každou vrstvu hezky zmáčkněte. Tím se nahoru dostane šťáva ze zeleniny. Zakryjte čistým zelným listem a stlačte povrch třeba malou skleničkou s vodou, podstatná je zátěž tak, aby zelenina byla komplet pod vodou. Znovu zatižte, abyste zamezili přístupu vzduchu. Sklenice postavte třeba do mísy (při kvašení může tekutý obsah přetékat) a odložte na 4 až 7 dnů někam stranou, suroviny kvasí při pokojové teplotě. Průběžně kontrolujte. Pak uzavřete víčkem a svůj první pokus, krátce kvašenou zeleninu zvanou pickles, přestěhujte do lednice. A postupně konzumujte. Až vám rychlé kvašení přejde do krve, klidně zkuste dlouhotrvající, v řádech týdnů.

Dobré rady

  • Začněte s minimálním množstvím pomůcek. Jako „těžítko“ použijte třeba kámen vhodného tvaru, jen ho předem vyvařte.
  • Nejlepší je tvrdá zelenina, protože během kvašení měkne. Takže hlavně košťálová nebo kořenová a cibule.
  • Někdo přidává koření, koprovou nať, hořčičná semínka, nastrouhaný zázvor... Testujte a porovnávejte.
  • Místo soli můžete zeleninu prolít převařenou vodou, do níž jste přidali umeocet.
  • Při kvašení nesmí zelenina plavat na hladině, nad hladinou nesmí zůstat vzduch.
  • Nebojte se bublání a pěnění. Nevadí ani bělavá vrstvička na povrchu zvaná křís, odstraňte ji.
  • Čeho se bát: plísně. Tu asi nikdo nechce jíst. Přesto někteří plíseň, je-li jen na povrchu, odstraní a jede se dál.
  • Hlídejte si množství soli, obecně má jít o 2 procenta z celkového objemu, do kterého se počítá jak zelenina, tak tekutina nebo přidaná voda.

A hlavně - nebojte se to zkusit. Odvážnému kvašení přeje.

Zdroj: Zkvašeno.cz, Superkvašáci.cz, Vímcojím.cz