Málokdy je populární něco, co nestojí moc peněz a ve své podstatě je strašně jednoduché. Ale fenoménu domácího kvašení jistě hodně nahrává také současná covid doba, prostě jeden už neví, jak by ještě více podpořil vlastní obranyschopnost. Navíc s minimem úsilí a za pár korun.

Častěji a méně než najednou a více

Kvasit doma můžete leccos, nejčastěji se však začíná se zeleninou. Kvašení slibuje, že z nutričního hlediska bude zelenina minimálně stejně výživná, jako kdybyste jedli čerstvou. Kromě minerálů a vitaminů se zdůrazňují probioticky působící bakterie, také vláknina a enzymy. Kvašená zelenina se lépe tráví, pohladí zažívání a významně přispěje k podpoře imunity. Ve střevech se totiž ukrývá 70 i více procent naší obranyschopnosti. Jenže právě střeva si hodně lidí úspěšně ničí špatným jídelníčkem, konzumováním průmyslově zpracovaných potravin nebo nadužíváním antibiotik. Kvašení sice není všelék, ale rozhodně pomůže. A ještě k tomu víte, co si dáte do úst.
Náš tip: Lepší je denně sníst několik lžic kvašené zeleniny, ideálně s dalšími jídly, než najednou třeba půl kila.

Jak na to: základní návod

Nakrouhejte necelý kilogram bílého zelí, nebo bílé promíchejte s červeným a mrkví plus cibulí. Dávku opravdu dobře promíchejte s 20 gramy soli, nechte chvíli odpočívat. Pak zelí či směs postupně pěchujte do čistých sklenic, každou vrstvu hezky zmáčkněte. Tím se nahoru dostane šťáva ze zeleniny. Zakryjte čistým zelným listem a stlačte povrch třeba malou skleničkou s vodou, podstatná je zátěž tak, aby zelenina byla komplet pod vodou. Znovu zatižte, abyste zamezili přístupu vzduchu. Sklenice postavte třeba do mísy (při kvašení může tekutý obsah přetékat) a odložte na 4 až 7 dnů někam stranou, suroviny kvasí při pokojové teplotě. Průběžně kontrolujte. Pak uzavřete víčkem a svůj první pokus, krátce kvašenou zeleninu zvanou pickles, přestěhujte do lednice. A postupně konzumujte. Až vám rychlé kvašení přejde do krve, klidně zkuste dlouhotrvající, v řádech týdnů.

Dobré rady

  • Začněte s minimálním množstvím pomůcek. Jako „těžítko“ použijte třeba kámen vhodného tvaru, jen ho předem vyvařte.
  • Nejlepší je tvrdá zelenina, protože během kvašení měkne. Takže hlavně košťálová nebo kořenová a cibule.
  • Někdo přidává koření, koprovou nať, hořčičná semínka, nastrouhaný zázvor... Testujte a porovnávejte.
  • Místo soli můžete zeleninu prolít převařenou vodou, do níž jste přidali umeocet.
  • Při kvašení nesmí zelenina plavat na hladině, nad hladinou nesmí zůstat vzduch.
  • Nebojte se bublání a pěnění. Nevadí ani bělavá vrstvička na povrchu zvaná křís, odstraňte ji.
  • Čeho se bát: plísně. Tu asi nikdo nechce jíst. Přesto někteří plíseň, je-li jen na povrchu, odstraní a jede se dál.
  • Hlídejte si množství soli, obecně má jít o 2 procenta z celkového objemu, do kterého se počítá jak zelenina, tak tekutina nebo přidaná voda.

A hlavně - nebojte se to zkusit. Odvážnému kvašení přeje.

Zdroj: Zkvašeno.cz, Superkvašáci.cz, Vímcojím.cz