Jarní počasí nabité energií probouzí i ty nejospalejší pupeny a nutí sadaře ke špičkovým výkonům. Na zahrádce je čeká celá řada povinností počínaje kypřením půdy a nikdy nekončícím pletím až po přihnojování průmyslovými – především dusíkatými, hnojivy. Abychom docílili kvalitní úrody, je třeba si 15 dní po odkvětu překontrolovat násadu, zda není přehuštěná. Když tomu tak je, odstraníme při probírce především slabší neduživé plůdky a ponecháme lépe vyvinutější.

Voda a vzduch Májové sluníčko probouzí k životu i ty nejzatvrzelejší dřeviny, které okamžitě prahnou po živinách a vodě. Důkladně musíme zalévat zejména nově vysazené ovocné stromky a keře bez ohledu na to, zda jsme je sázeli na podzim, nebo na jaře. Jejich zdárný růst pak můžeme podpořit ještě tím, že kolem nich ponecháme nezatravněné a nakypřené mísy, které namulčujeme kůrou nebo posečenou trávou. Zajistíme jim tak rovnoměrně vlhkou a kyprou půdu, která je dobře ochrání před jarními mrazíky, zamezí růstu plevelů a navíc umožní bohatý vývoj půdních mikroorganismů.

Pomáháme přírodě Pokud se nám stane, že některý z nově vysazených stromků nevyraší, pokusíme se ho následujícím způsobem zachránit. Nejprve ho obryjeme a opatrně vyzvedneme ze země, abychom nepotrhali kořínky. Z kořenového balu oklepeme zbytky půdy a podíváme se, v čem je háček. Určitě nalezneme spoustu zaschlých kořenů, které pomalu začínají zahnívat. Ty musíme zkrátit až na zdravé dřevo, a pak stromek vložit do kýble s vodou uloženého ve sklepě nebo v jiné chladné místnosti. Můžeme ho však také položit do vlhké půdy. Teprve když znovu vyraší, zasadíme ho opět do země.

Nepospíchejme s ovocem Zvláštní pozornost věnujme novým stromkům vysazeným na podzim loňského roku a během letošního jara. Budou potřebovat spoustu energie na tvorbu kořenů, o kterou by je však mohlo připravit první květenství a hlavně plody. Pokud se neubráníme pokušení pokochat se několika prvními kousky jablíček, uškodíme mladému stromku tak, že bude i několik dalších let živořit a příští úroda nebude stát za nic. Potlačme proto své nadšení a nenechávejme stromům v prvním roce po vysazení květy. V dalších létech nám to bohatě vrátí.

Aby byly skutečně sladké Zvýšenou pozornost bychom měli věnovat i kvetoucím jahodníkům, které v květnu mohou ohrozit přízemní mrazíky. Je proto dobré mít připravené fóliové kryty nebo alespoň látku z netkané textilie a zejména v první polovině měsíce je na noc chránit. Přes den kryt samozřejmě odstraníme, aby rostliny mohl opylovat hmyz.

V tuto dobu začnou jahodníky rovněž vynakládat spoustu energie na tvorbu plodů a budou potřebovat dostatek vláhy. V příručkách se uvádí, že za suchých dnů okolo 20 až 30 litrů na 1 m2 týdně. K zalévání však musíme přistupovat obezřetně, abychom nespláchli pyl z květů či nepoškodili proudem vody mladé lístky. Při stříkání hadicí bychom proto měli otočit trysku směrem dolů a směřovat proud vody spíše ke kořenům. Pokud kropíme konví, je dobré natočit kropítko do strany. Z časového hlediska je nejlépe zalévat jahody v dopoledních hodinách, aby do večera, kdy se začíná více ochlazovat, stačily oschnout. Až se objeví první plody, podložíme je perforovanou podložkou, aby při styku s vlhkou zemí nepočaly zahnívat.

A zase řežeme Čas průklestů a dalších řezů sice máme již za sebou, ale zahradnický nůž neodložíme do krabice ani v tuto dobu. U ovocných stromků bude třeba ještě za zelena odstranit parazitní výhonky, které se příležitostně objevují na spodní části kmenu. Hladkým řezem rovněž odstraňujeme přebytečné kolmo rostoucí výhony. Velice důležité je odřezávání tzv. čípků, což jsou pahýly výhonků po jarním řezu. U přeroubovaných stromů odřezáváme letorosty vyrážející ze starých větví na spodní straně roubu.

Nesmíme zapomínat ani na tzv. vlky – neboli svislé „jalové“ výhony na starém dřevě, které se vyskytují zejména u hustých korun. Především pod švestkami pak vyrážejí u paty kmene kořenové výhonky, které ovšem nelze jednoduše odříznout, protože by zanedlouho vyrostly znovu. Rašení jejich dalších oček zabráníme jedině tak, že odhrneme půdu až ke kořenům a výhonky celé odtrhneme nebo vyřízneme.

Čas zelených angreštů Květen nemusí být za každou cenu jenom obdobím horečných příprav na budoucí úrodu, při troše sluníčka si někde už na přelomu května a června můžeme pochutnat i na nových plodech některých bobulovin. I když letošní jaro bylo prabídné, budeme se moci (alespoň v nižších polohách) těšit z prvních angreštů. Co na tom, že jsou ještě malé a zelené, vždyť právě jejich měkká slupka umožní lepší vychutnání těchto plodů v podobě čerstvých kompotů nebo ozdoby dortu. Nemusíme samozřejmě hned napoprvé otrhat celý keřík. Postupná probírka nejvybarvenějších plodů nám nejenom prodlouží sklizeň, ale současně dopřeje posledním plodům, aby dorostly do maximální velikosti a získaly opravdu lahodnou chuť.

-šum-Foto: Archiv In