I my sami si můžeme po vzoru přírody vytvořit doma příjemné prostředí, jež bychom mohli nazvat svým „soukromým rájem“: prostředí, v němž se snoubí směs exotických prvků a našich oblíbených zajímavých předmětů.
Kovový lesk a kůra
Pro nadcházející léto odborníci na designové trendy doporučují využívat váz, ale i jiných předmětů s kovovým leskem, případně glazovaných vysoce lesklých povrchů - to vše v kombinaci se surovou keramikou, která vzdáleně připomíná kůru stromů.
Celkově se využívá velké množství přírodních materiálů. Z barev dominují zejména kombinace hnědých a tyrkysových odstínů se žlutou a červenou. Oválná křesla v interiéru pak mají návštěvníka lákat do svého bezpečného objetí. Je možné i tak trochu experimentovat a některé rostliny, jako například guzmánii, zavěsit v proutěných obalech ze stropu dolů.
Atmosféru dalekých krajin můžeme vnést do bytu neobvyklým spojením různých prvků, například tím, že list banánovníku položíme do misky s tulipánem, kaktus umístíme do kulatého akvária nebo jemnou orchidej do vázy z neprůhledné perletě.
Rostliny, které jsou vhodné pro tento styl výzdoby interiéru, dýchají atmosférou tropů. Iluzi tropického ráje ještě zdůrazníme zasazením rostlin do hrubých dřevěných hrnců, nádob se šupinatou strukturou povrchu nebo silnostěnného skla s bublinkami. Přidejme zakulacené tvary evokující bezpečí, například skořápky vajec nebo plody tykve, rostliny doplňme dřevěnými želvami a mořskými mušlemi. Za dveřmi našeho bytu na vás bude vždy čekat kousek ráje na Zemi.
Pokud jde o vyjádření pocitu ochrany a bezpečí, jednoho z klíčových symbolů trendu léta 2003, nic se nevyrovná kaktusům. V přirozeném prostředí brání trny rostlinu před hladovými zvířaty a navíc omezují i vysušující vliv větru. Vrstva vosku kaktusy chrání před přemírou ultrafialového záření. V interiéru kaktusy preferují slunné stanoviště a mírnou zálivku. Ponecháme-li šedozelené kaktusy v zimních měsících na chladném (10 až 12oC) tmavém místě, mohou nás v létě překvapit pestrými květy. Při sázení nebo přesazování je vhodné chránit nadzemní část kaktusu silným igelitem nebo složenými novinami.
Všechny sukulenty mají schopnost během vegetačního období zadržovat vodu v listech, stoncích nebo kořenech. Africká Aloe je proto ideální pokojovou rostlinou do moderních prostor vytápěných ústředním topením, které je často příčinou suchého vzduchu. Aloe preferuje slunečné stanoviště.
Jak se o tuto rostlinu starat:
Aloe je velmi nenáročná na péči: vydatně ji zaléváme, zeminu však necháme před dalším zalitím vždy dokonale vyschnout.
Kráska z tropů
V přírodě roste Guzmania v nejnižším patře vegetace deštných lesů a také na stromech, nejlépe se jí proto daří v teplém, vlhkém prostředí. Zdobí ji jasně červené nebo žluté listeny, které na sebe vždy a všude strhávají pozornost. Bohaté rozety zelených listů poskytují barevným listenům vynikající ochranu a také jim dovolují patřičně vyniknout. Guzmánie je velmi působivá o samotě i ve skupinách připomínajících tropickou zahrádku.
Jak se o tuto rostlinu starat:
Rostlinu umístíme na světlé místo, avšak bez dopadu přímého slunečního světla; ideální teplota je od 18 do 20oC. V průběhu vegetačního období (březen až srpen) se zalévá přímo do růžice a na zeminu. Také se doporučuje každých čtrnáct dnů slabě přihnojit přimísením hnojiva do zálivky a v létě rostlinu denně rosit. V zimě zaléváme méně často. K zálivce používáme přednostně vlažnou dešťovou nebo odvápněnou vodu. Každý měsíc přihnojujeme.
Bahenní útočník
Dionaea muscipula (Mucholapka podivná) je masožravá rostlina vytvářející bohaté přízemní listové růžice. Na konci listů má mucholapka zvláštní lapací systém, s jehož pomocí chytá kořist. Jakmile se hmyz dotkne konce listu, který 
má oválný tvar, umí se list sám v polovině přehnout a svou kořist uvěznit. Pro lidské prsty však nepředstavuje žádné nebezpečí. Tato bahenní rostlina vyžaduje dostatek rozptýleného světla, vydatnou zálivku měkkou vodou a kvůli malému vzrůstu i společnost více rostlin téhož druhu. Je vhodné ji pěstovat na chladném místě. Na konci léta je dobré ji přemístit do místnosti, kde se teplota pohybuje okolo 5 až 10oC, v níž přezimuje. Na jaře ji přeneseme do místnosti, kde byla přes léto, před tím ji však přesadíme do nového rašelinového substrátu.
Obecné zásady pro pěstování masožravých rostlin:
Umísťujeme je na nejsvětlejší místo, které v bytě najdeme. Pokud budou mít dostatek vody, bude se jim dařit i na přímém slunci. Květináč s masožravou rostlinou postavíme do misky s vodou. Nenecháváme květináč nikdy vyschnout. Rostlinu nezaléváme na zeminu, pouze do misky, na níž je postavena. Pokud je to možné, používáme k zálivce odstátou nebo dešťovou vodu. Masožravé rostliny jsou velmi citlivé na vápník, proto nepoužíváme vodu z kohoutku. Nikdy je nepřihnojujeme. Každoročně anebo každý druhý rok rostlinu přesadíme, nejlepším obdobím k přesazování je jaro. Průběžně odstraňujeme odumřelé nebo zahnědlé listy, které by mohly začít plesnivět.
Begonie jako malovaná
Begonia rex neboli královská begonie kvete bílými drobnými květy, ale její hlavní ozdobou jsou světle zelené listy s členitým okrajem a výraznou růžovou, karmínovou, stříbrnou, zelenou a cihlově červenou kresbou. Listy jsou uspořádány tak, že pokrývají v podstatě celé stonky. Květina preferuje dobře osvětlená stanoviště mimo přímé sluneční světlo v teplé místnosti a pravidelnou zálivku vlažnou vodou. Přemokření kořenového balu či naopak nedostatek vody rostlině škodí. Pro její pěstování platí ještě jedno důležité pravidlo: listy se nesmí nikdy rosit, jinak se na nich vytvoří nepěkné skvrny.
Plameňák
V tropických oblastech rostou stovky druhů rostlin rodu Anthurium (toulitka, antúrie), především na stromech nebo ve vlhkém prostředí nejnižšího patra pralesní vegetace. Tato exotická 
kráska je vynikající pokojovou rostlinou. Za minimální péči se odvděčí celoročním kvetením. Její květ tvoří srdčitý toulec a zakroucená palice. Rostlina preferuje dobře osvětlené stanoviště a pravidelnou zálivku.
Jak se o tuto rostlinu starat:
Postavíme ji na světlé místo, avšak bez dopadu přímého slunečního světla. K zálivce používáme přednostně dešťovou n