Při návštěvě Rakouska či jiných západních sousedů určitě neunikla naší pozornosti okénka zářící barevnými květy. Mnozí z nás určitě zatoužili mít něco takového doma. Pokud nás toto nadšení neopustilo, je nejvyšší čas začít s výsevem nebo se porozhlédnout po vhodných sazeničkách.

Která je ta pravá? Při výběru vhodného druhu budeme vycházet z podmínek, které můžeme květinám nabídnout. Jedná se především o světlo a vodu. Proto až si půjdeme kupovat semena nebo hrnkové sazeničky, pamatujme na tuto skutečnost a poraďme se se zahradníkem nebo využijme informací z odborné literatury.

Množství zálivky můžeme do značné míry sami ovlivnit, u světla je třeba vzít v úvahu danou skutečnost. Proto budeme vybírat především podle světelných nároků, které jsou odvislé od polohy balkónu nebo lodžie vzhledem ke světovým stranám. Hned na začátku je třeba přiznat, že většině balkónových rostlin se nejlépe daří na jižní straně, tu si ale nikdo nemůže vybírat. Pokud tedy máte balkón otočený na sever nebo na západ, nezoufejte, určitě se pro vás něco najde. Například hlíznaté begonie a fuchsie nelze vůbec vysazovat na slunce. Následkem prudkých paprsků chřadnou, nasadí jenom málo květů nebo nevykvetou vůbec, ale v polostínu je jim hej.

Nenechme se zaskočit živly Kromě světelných a tepelných faktorů má na život rostlin poměrně velký vliv i vítr. Může nám nejenom větší nekryté květiny polámat, ale do značné míry zvyšuje i odpařování vody z listů. Intenzita větru je dána především polohou a výškou našeho bytu. Pokud tedy bydlíme ve vyšších patrech, dáme přednost rostlinám s menším vzrůstem a velikostí listů. Větší patří především do nižších pater. V případě, že jsme se do "velikánů" zamilovali a nehodláme se jich vzdát, nebudeme je dávat do závěsných truhlíků, ale umístíme je na závětrném místě, popřípadě je zabezpečíme bytelnou zástěnou ze silného skla v ocelovém rámu.

Bezpečné umístění Ozdobné balkónové květiny umísťujeme především do truhlíků, které zavěsíme na speciální háky na kovový rám zábradlí. V případě, že nejsme skutečně zručnými řemeslníky, používejme zásadně profesionálně vyrobených háků, které budou vybaveny pojistkami proti převržení. V každém případě je ale bezpečnější, když truhlíky zavěsíme na vnitřní stranu zábradlí. Větrné smrště nejsou v poslední době zas tak vzácnou výjimkou a pád naplněného truhlíku z vyššího patra by mohl mít katastrofální následky. Kromě toho nejsou takto umístěné květiny během léta vystaveny tak prudkému žáru nebo naopak silným dešťovým srážkám, které dokáží vymlít třeba polovinu půdy a rozstříkat ji po okolí.

Pokud umísťujeme truhlík na parapet za okno, měl by být zajištěn pevnou ohrádkou uzavírající celý parapet, která současně plní i dekorační funkci. Samotný truhlík je pak třeba podložit, aby byl ve vodorovné poloze. Nejvhodnější je dřevěná podložka opatřená trojúhelníkovými klíny (nožičkami), které vyrovnávají zkosení parapetu.

Není truhlík jako truhlík Balkónové truhlíky mohou být vyrobeny z různého materiálu. Ty mohou mít odlišné užitné i estetické hodnoty. Podstatné však je, aby měly zespodu menší otvory, kudy může odtékat přebytečná voda, která může způsobit zahnívání kořenů. Pokud provzdušňující díry nenalezneme u žádného typu nabízených truhlíků, měli bychom volit takové, kde si můžeme otvory sami vyvrtat.

Dřevo patří k tradičním materiálům, které i dnes zdobí zejména okna venkovských obydlí. Jeho výhodou je poměrně vysoká odolnost proti tepelným výkyvům, možnost snadného upevnění k okennímu rámu a dodatečných úprav nebo oprav. Truhlík však musíme každoročně svrchu natírat acetonovým lakem a jeho vnitřek je třeba ošetřit přírodním impregnačním nátěrem. I přes tuto péči má oproti jiným materiálům kratší životnost.

Keramické materiály jsou dnes velice moderní a nalezneme je především u rodinných vilek. Pálená hlína patří k velice estetickým přírodním materiálům, a pokud není glazurovaná, umožňuje i dobré provzdušnění kořenů. Je však poměrně dobrým vodičem tepla, daleko více odpařuje vodu, takže rostliny v keramických nádobách musíme mnohem častěji zalévat. Hlavně z tohoto důvodu se nehodí k pěstování květin trvale umístěných na slunci. Při manipulaci se rovněž snadno poškodí a nikdy už je neuvedeme do původního stavu.

Plastové nádoby si každým rokem získávají zejména ve městech nové příznivce. K nejoblíbenějším patří materiály kopírující svým vzhledem povrch pálené hlíny a design keramických výrobků, od nichž jsou na dálku téměř k nerozeznání. Jsou lehké, cenově snadno dostupné a mají i dobré izolační vlastnosti. Přesto se jejich tenké stěny snadno prohřívají a je zde nebezpečí přehřátí kořenů. Nejlépe se proto hodí pro převislé rostliny, které svými listy zastiňují i truhlík. Horší provzdušnění kořenů pak můžeme napravit výběrem hrubší zeminy nebo zapichováním menších plastových trubek či hadiček do půdy.

Z plastů se vyrábějí i tzv. samozavlažovací truhlíky nebo květináče, v nichž by rostliny měly vydržet třeba týden bez zálivky. Ale pozor, tyto údaje platí pouze za předpokladu, že umístíme nádobu do stínu, kde je přibližně pokojová teplota. Na sluníčku na podobné záruky rozhodně spoléhat nemůžeme.

Příprava zeminy Pro úspěšné pěstování okrasných rostlin je nezbytnou podmínkou kvalitní zem. Pokud si ji připravujeme sami, je vhodné smísit dobře proleželou zem (listovku nebo drnovku) s vyzrálým zahradním kompostem a následně zhruba třetinovým podílem vlhké rašeliny. Můžeme ale použít speciálně připravenou zeminu nebo substrát, určené pro konkrétní způsob pěstování (např. domácí nebo zahradní rostliny) nebo dokonce pro konkrétní druhy květin, jako jsou pelargonie apod. V obou případech pak ještě můžeme vylepšit propustnost zeminy přimícháním propraného říčního písku.

Výsadba Nejprve nasypeme na dno asi 2 cm silnou drenážní vrstvičku z keramzitu nebo drobných kaménků a písku nebo rašeliny. Poté naplníme truhlík více než do poloviny zeminou, kterou lehce udusáme. Do ní vyhloubíme malé jamky, kam ukládáme sazenice vyjmuté z hrnků a obsypáváme je zeminou. Dbáme přitom, aby byly zasazeny stejně hluboko (případně o trochu hlouběji) jako v původní nádobě. Rostliny s převislým růstem uložíme šikmo, aby mohly snáze dorůst k okraji. Nakonec zeminu opět s citem udusáme a opatrně, ale důkladně zalijeme. Potom bychom měli rostliny umístit mimo dopad přímých slunečních paprsků, nechat je několik dnů v klidu, aby měly čas zakořenit.

Doporučené rostliny: Petúnie (Petunia), begonie (Begonia), begonie-voskovka (Begonia semperflorenc), pelargonie – muškát (Pelargonium), kopřivěnka (Coleus), nestařec (Ageratum), kejklířka (Reseda Mimulus), vilec (Gazania Cobaea), rozchodník (Sedum), plamenka (Phlox), lobelka (Lobelia), šalvěj (Salvia), okrasný tabák (Nicotiána…), nestařec americký (Ageratum houstonianum)

-šum-