Takže nejdřív pojďte něco dobrého sezobnout, ať máte dost sil na to zahradničení. Můžeme si dát třeba výše zmíněnou ředkvičku z letošní sklizně. Mazaný krajíc lze zase ochutit čerstvou pažitkou, do kuchyně pak můžeme přinést třeba hlávkový salát, špenát či jiné druhy rané zeleniny. A pak rychle do práce.
V květnu stále pokračujeme ve výsadbě rostlin, především choulostivějších keřů a pnoucích rostlin, vysazujeme letní cibulnaté a hlíznaté rostliny, vyséváme poslední letničky.
Zahradničení
Do poloviny května můžeme vysazovat jehličnany, rododendrony nebo stálezelené dřeviny s balem. Pokud je nestihneme vysadit v tomto čase, můžeme tak ještě učinit v srpnu. Asi v polovině měsíce, nehrozí-li mrazíky, můžeme začít vysazovat choulostivější letničky a hlíznaté begónie a koncem měsíce dvouletky a trvalky.
Květen je též vhodná doba pro přenesení nebo k výsadbě leknínů a jiných vodních rostlin do vodních nádrží. Rovněž je i čas přemístit ven rostliny v nádobách a oživit jimi balkóny a terasy.
Cibuloviny
Odkvetlé jarní cibuloviny – narcisy, tulipány, hyacinty atd. po zaschnutí listů očistíme, prosušíme a uložíme na suché a ne příliš prohřáté místo, kde je necháme až do podzimu, kdy je můžeme opět vysadit.
Zařezáváme a zaštipujeme
Listnaté živé ploty a nové výsadby plotů je zapotřebí v květnu trochu přistřihnout, aby se lépe rozvětvovaly. Ke konci měsíce pak seřízneme živé ploty, u kterých chceme omezit růst. U odkvétajících jarních keřů (zlatice, zákula, kdoulovce, mandloně atd.) odstraníme odkvetlá květenství a zkrátíme dlouhé výhony, odstřihneme slabé a staré pruty. Zkrátit můžeme mírně i odkvetlé keře na skalkách, kde ještě ostříháme odkvetlé skalničky.
Jinak nezapomeneme pravidelně zalévat (odstátou nebo dešťovou vodou) nově vysazené dřeviny a rostliny vždy, když půda proschne, a do trvalkových výsadeb (např. pod růže či do vřesovišť) přidat drcenou borku. Dále také všechny čerstvě vysazené stálezelené dřeviny chráníme před sluncem, dokud úplně nezakoření.
Pečujeme o trávník
Nově založené trávníky pravidelně zaléváme, podle vzrůstu a stavu pak hnojíme a pravidelně sečeme. Chceme-li si ještě založit nový trávník, naskýtá se nám v květnu poslední šance.
Pečujeme o stromy
Zahradničení
Ve fenofázi kvetení je vhodná doba řezu broskvoní, popřípadě i jiných peckovin. Rovněž je možno prosvětlit řezem nadměrně rostoucí a zahuštěné koruny jabloní a hrušní. Jinak je zapotřebí vyvázat, pro oslabení růstu a zvýšení plodnosti, výhony i tenčí větve do šikmé až vodorovné polohy. Poopravit úvazky u stromů, které jsou po výsadbě již usazeny, aby nezaškrtily tloustnoucí kmeny nebo větve.
Kdo má za sebou jarní řez jabloní a hrušní, má o starost méně a může se pustit do kypření a hnojení půdy okolo stromů. S řezem meruněk, broskvoní a dalších peckovin nemusíme tolik spěchat, nejvhodnějším obdobím k jejich prořezání je doba květu. Už sama skutečnost, že některé větve kvetou jako divé a jiné skomírají, nám napoví, které odstranit.
Kdo zaspal s přeroubováním ovocných stromů, měl by všeho nechat a urychleně dokončit tuto práci. Angrešt a rybíz budeme roubovat až později na podnože, které jsme si namnožili z meruzalky. Už teď bychom měli uvažovat, které výhony v září k tomuto účelu využijeme. Vhodné jsou pruty o délce 120 až 140 cm vyrůstající přibližně 10 cm od kmínku. U nich je největší šance, že budou mít vlastní kořínky. Na meruzalkové pruty, které nechceme využít jako budoucí podnože, vezmeme nůžky a šup s nimi pryč.
Během května dokončíme přeroubování ovocných stromů nenarašenými rouby za kůru. Koncem května pak u zmlazených nebo přeroubovaných stromů vylámeme letorosty, které obvykle prorůstají pod místem řezu starší větve.
Nezapomeneme půdu okolo stromků nebo v pásech řady okopávat a zbavovat plevelů. Je-li sucho, stromy po odkvětu zalít a podle potřeby přihnojit – formou půdních roztoků nebo mimokořenově.
Vysazujeme a vyséváme zeleninu
V první polovině měsíce můžeme vysít semena okurek a tykví přímo do půdy, v chladnějších oblastech výsevy chráníme nastýlkou nebo vhodným krytem. Dále můžeme vysévat salát a špenát, červenou řepu, kukuřici, fazole, ředkev, černý kořen, karotku pro pozdní sklizeň. Na výsevný záhon nebo do pařeniště sejeme pozdní košťáloviny, ze kterých vypěstujeme sazenice. Zatím vysazujeme sadbu letních košťálovin, na konci měsíce přidáme pak i pozdní. Dále na venkovní záhony vysazujeme po přechodu pozdních mrazů (zhruba v polovině května) rajčata, papriky, okurky a tykvovitou zeleninu. Rovněž můžeme v tuto dobu vysadit celer, novozélandský špenát, majoránku. Můžeme též vysévat bylinky, dělit trsy máty, řízkovat šalvěj, rozmarýn, tymián a mateřídoušku nebo vysadit bazalku.
Titulní foto: Shutterstock.com
