Lázeňské kolonády původně vznikaly jako venkovní zastřešené průchozí prostory sloužící zejména k zakrytí pramenů a pohodlnějšímu korzování hostů. A tak to vlastně funguje dodnes. Jak vypadají ve třech našich lázeňských městech?
Luhačovice ji mají v srdci
Zdejší kolonáda v centru města se stavěla v letech 1947 až 1951 podle pozdně funkcionalistického návrhu Oskara Pořísky a díky řadě architektonických a urbanistických prvků a původním materiálům byla prohlášena za kulturní památku. Základ tvoří železobetonová konstrukce, kolonádu z vnitřní i vnější strany lemují sloupy podpírající strop se světlíky. V kombinaci s prosklenými plochami působí velice vzdušně.
Nový kabátek
Luhačovická kolonáda představuje společenské centrum města. Linie obchůdků a kaváren vás dovede až do haly Vincentka, kde se nachází pítko stejnojmenného pramene. Hala i kolonáda prošly v letech 2018 až 2019 rozsáhlou rekonstrukcí. Ing. Jiří Dědek, MBA, generální ředitel společnosti Lázně Luhačovice, a. s., mimo jiné zmiňuje repliku mozaikové dlažby, ve stropních podhledech a čelní římse celé kolonády zase repliky původních svítidel. Zde je také vyvedeno i veřejné pítko Vincentky.
Karlovy Vary poprvé
Naše nejznámější lázeňské město nabízí několik kolonád a jednou z nejkrásnějších je Tržní. Původně zde byla v 80. letech 19. století postavená dřevěná konstrukce ve švýcarském stylu, podle autorů projektu Ferdinanda Fellnera a Hermanna Helmera. Měla sloužit jako provizorium, které se počátkem 20. století dočkalo prodloužení nad vývěrem Tržního pramene. Provizorium se však protáhlo a počátkem 90. let minulého století byla dokončená její věrná kopie. Uvnitř kolonády vyvěrají tři prameny, už zmiňovaný Tržní, dále Pramen Karla IV. a Dolní zámecký pramen.
Na Tržní kolonádě mimo jiné najdete Pramen Karla IV.
Karlovy Vary zas a znova
Prohlédněte si také Vřídelní, Zámeckou, Sadovou a Mlýnskou kolonádu. Posledně jmenovaná si vloni připomněla 140 let trvání. Autorem je architekt Josef Zítek, kamennou kolonádu navrhl v duchu novorenesence. I s pozdějším prodloužením měří 132 metrů. Kdo měl ve škole rád matematiku, může spočítat korintské sloupy (má jich být 124) nebo alespoň alegorické sochy na balustrádách střešní terasy (je jich tolik co měsíců v roce). V interiéru Mlýnské kolonády najdete pět pramenů.
Poděbradská lákadla
Na „srdečních“ středočeských lázních je bezvadné už jen to, že sem pohodlně dojedete vlakem. A z nádrží za pár minut dojdete k Libenského kolonádě, která byla vybudovaná ve 30. letech 20. století podle návrhu architekta Vojtěcha Kerharta. Základem funkcionalistické stavby je železobetonová konstrukce s centrálním prosklením, prostor vymezují tři řady sloupů a objekt zakončuje kruhový pavilon se sklobetonovou kopulí, kde se v hlavní sezoně dá natočit pramen Bočka z Kunštátu.
Proč se stavit na Riegrově náměstí
Teď v zimě však není v provozu, ale minerálku si můžete „načepovat“ na nedalekém Riegrově náměstí. Předtím si ještě na kolonádě prohlédněte výstavu betlémů, trvá do 3. února a autory jsou děti z poděbradských škol a školek. A projděte se parkem až na jeho konec, který uzavírá moderní dřevěná kolonáda. Po levé straně stojí dvoumetrová socha T. G. Masaryka. Kdybyste pokračovali ještě dál, za chvilku dojdete ke zdejšímu zámku.
Zdroj: LazneLuhacovice.cz, Karlovyvary.cz, PruhPolabi.cz
