Bylinkářka Markéta Růženka Vopičková sepsala praktického rádce Bylinky kolem nás, který vyšel v nakladatelství Grada. Ty nejužitečnější seřadila podle jednoduchého klíče – ročních období. A přidala také kapitoly navíc, abyste věděli, co sbírat i v předjaří, podlétí nebo třeba v polétí. Poznámka pro rychločtenáře: recept na kostivalovou mast najdete na konci článku.

Tady máte návod na tinktury a krém z kaštanů nejen na křečáky:

Zdroj: Youtube

Je vážně pro každého

Autorka představuje čtyři desítky dobře známých rostlin, každou jasně popisuje, včetně výskytu, přidává léčivé účinky i doporučení, co si můžete sami vyrobit doma. Od mastí přes tinktury, oleje nebo třeba domácí kosmetiku. Prostě bylinář do kapsy jako vyšitý. Z knížky jsme pro vás vybrali několik aktuálních tipů, tak hurá do přírody a zdar šetrnému sběru léčivek.

Kdo ocení čekanku

Tahle léčivka je zařazená v kapitole „polétí“. Kvetoucí nať čekanky obecné lze sbírat až do září, kdežto v říjnu či listopadu se vydejte na čekankové kořeny. Proč? Čekanka se využívá k regulaci trávení, dobře působí na játra, slinivku, bolesti žlučníku. Ale i na močový systém a také čistí krev. V lidovém léčitelství se sází hlavně na tinkturu a čaj. A z usušeného kořene si připravte náhražku kávy - cikorku. Kořeny čekanky důkladně očistěte od hlíny a nakrájené na malé kousky usušte. Sušte je pomalu, nespěchejte, pak je upražte na pánvi do hněda a umelte v mlýnku na mák.

Jdeme na šípky

S keřem růže šípkové se setkáváme velice často a někde už můžete sbírat jeho plody, šípky. Jsou bohaté na mnohé vitaminy - P, C, E, K, B1, B9, B5, B7, rutin, pektin, flavonoidy, organické kyseliny a další látky. Šípky se hodí také na podporu hubnutí, díky zrychlení metabolismu tuků a vyrovnávání glukózy v krvi snižují hromadění tuku v tkáních. A samozřejmě na imunitu, však brzy přijdou podzimní virózy. Ale překvapivě dobře fungují i na artritidu, ochranu srdce či posílení cév. Dobrá rada: Chcete-li šípky sušit, trhejte pevné plody. Na zpracování třeba do marmelády jsou nejlepší dobře vyzrálé plody přešlé mrazem, čili na ty máte ještě čas.

Lopuch nejde přehlédnout

Mohutné listy lopuchu plstnatého opravdu nepřehlédnete, stejně tak ani jeho pichlavé květy – bodláky. Ale s příchodem podzimu se vypravte na kořeny lopuchu, vyrývat je můžete až do listopadu. Navíc kořeny jsou vysloveně dobrota, křupavé a jemně nasládlé. Odvar z kořene pročišťuje krev, zlepšuje tok lymfy, působí močopudně, má projímavé účinky, rozpouští močové a žlučové kameny, upravuje zažívání a snižuje hladinu cukru v krvi. A ještě funguje na záněty i na problematickou kůži. Zaujalo nás: Pichlavé bodláky inspirovaly jednoho inženýra k vynálezu suchého zipu. Už v roce 1948!

Vyrobte si mast na „kosti“

Právě teď můžete vyrazit na kořeny kostivalu lékařského, máte na to čas až do října. Pomáhají na běžné úrazy pohybového aparátu, natažené či namožené svaly a šlachy. Zklidňují otevřené rány, zabírají také na křečáky, hodí se při artritidě a revmatismu. Jistě, kořeny si nebudete na tělo přivazovat, raději je hezky očistěte, nechte usušit nebo je užijete i čerstvé k výrobě masti.

Tady je návod: Potřebujete 150 g vepřového sádla (nebo kokosového oleje, vazelíny, bambuckého másla), 2 lžíce mletého sušeného kořene, případně hrst jemně nakrájeného čerstvého kořene kostivalu. Tuk rozehřejte ve vodní lázni a přidejte do něj kořen kostivalu. Asi 10 minut zahřívejte a nechte stát do druhého dne. Postup několikrát opakujte. Směs potom znovu zahřejte a přeceďte do čistých uzavíratelných kelímků. Mast uchovávejte v chladu.

Zdroj: Bylinky kolem nás, Grada