Konec roku zahalil naši zahrádku do huňaté sněhové peřiny, závěje sněhu, ledové rampouchy a hučící vichr nás vyhnaly z našeho kdysi zeleného ráje. Ale to neznamená, že naše zahrádkářská duše usnula. Naopak práce máme i v této době stále dost. Často v lednu usedneme s tužkou v ruce a plánujeme rozvržení záhonů v zeleninové zahradě, rozhodujeme se, co budeme letos sázet a myslíme také na to, že plodiny se musí střídat. Rovněž ve sklenících se dodržuje určitý sled zeleninových druhů a rostlin čistících půdu, k nimž patří např. aksamitník či měsíček. Když opustíme vyhřátý domov, přesuneme se nejčastěji do skleníku, zahradnické kůlny, případně zimní zahrady. Také si můžeme chystat novou sadbu na parapetech oken. Klíčivost semen Když jsme se rozhodli, jaké druhy zeleniny budeme na záhon sázet, je třeba také zkontrolovat jejich klíčivost. Starší semena mohou tuto podstatnou vlastnost ztratit, a stávají se tak bezcennými. Například semena černého kořene se dají použít pouze rok až dva po svém uzrání, stejně tak i pastináku, pažitky či póru. Delší trvanlivost - tedy 2 až 3 roky - mají semena cibule, petržele a novozélandského špenátu. Většina semen je však klíčivých dokonce 3 až 4 roky. Patří mezi ně, mimo jiné, bob zahradní, celer, endivie, hrách, fazole, mangold, rajčata, mrkev, hlávkový salát, polníček, špenát a řeřicha zahradní. Průměrně 4 - 5 let si drží klíčivost všechny druhy košťálovin, čekanky, ředkve, ředkvičky a červené řepy. Nestory v klíčivosti jsou pak se svými 5 až 6 lety meloun, okurky a tykev. A ještě dvě důležitá pravidla: už při sběru semen dbáme na jejich dostatečnou vyzrálost a všechna semena uskladňujeme v suchu a chladu. Pokud se těchto přikázání držíme, můžeme svým semenům prodloužit jejich trvanlivost. Zkouška klíčivosti Pravděpodobnou dobu klíčivosti sice víme, ale pokud nemáme sáčky se semínky řádně označené letopočtem, nebo jsme uložili sáčky se semeny v ne zrovna optimálních podmínkách, je vhodné před samotnou sazbou klíčivost ještě přezkoušet. Do širší misky s rovným dnem dáme vrstvu čistého říčního písku, která by měla být stále dostatečně vlhká. Semena na ni rozložíme tak, aby se vzájemně nedotýkala. Větší vmáčkneme do písku, menší rozložíme ještě na savý papír. Misku pak přikryjeme tabulkou skla či jinou miskou. Průměrná teplota vhodná ke klíčení je kolem 20 °C. Je třeba také zjistit, která semena potřebují ke klíčení tmu a která naopak světlo. Pokud jsme semenům zajistili vhodné podmínky, začnou během několika dní klíčit. Asi za 14 dní jsou klíčky už tak velké, že svůj pokus můžeme vyhodnotit. Pokud je klíčivost alespoň 75 %, je osivo velmi dobré úrovně. Pokud je jen 25 %, měli bychom semena raději vyhodit. Co a kam sázíme? Do připravených kelímků tedy vyséváme v této době především semena papriky, lilku, celeru, salátu a řeřichy. V této době, kdy naše tělo zápasí s nedostatkem vitamínu C, je vhodné rychlit některou zeleninu k přímé spotřebě. Oblíbenou je například řeřicha setá. Stačí položit do mělké misky s plochým dnem zvlhčenou vatu či filtrační papír a na tento podklad rozhodit semena řeřichy. Během několika dnů nejen vyklíčí, ale posléze se začnou objevovat i křehké zelené rostlinky. Ty můžeme přibližně po deseti dnech už konzumovat. Mají příchuť ředkviček a jsou vynikající nejen do zeleninových salátů, ale například nadrobno nasekané na vajíčkách či jen tak na chlebu s máslem. Dále necháváme klíčit – hrách, čočku, zelené mungo, pšenici či vojtěšku. Tato semena konzumujeme hned po vyhnání klíčků a jsou pro nás velmi cenným zdrojem vitamínů. Petržel i listový celer sázíme do tzv. hrnců petrželáků a velmi rychle se můžeme těšit na první úrodu. Rovněž rychlíme i kuchyňskou cibuli či česnek, stačí je jen nechat v kuchyni poblíž zdroje tepla a světla v nádobce jen malou částí ponořené do vody a brzy nám vyrostou chutné a zdravé natě. Máme-li k dispozici vytápěný skleník, můžeme se pustit do výsevu zeleniny i v tomto prostředí. Zde se daří například některým tropickým či subtropickým zeleninám, jako je artyčok či mochyně peruánská. Lednová sklizeň V této době můžeme sklízet i osvědčený polníček, jehož vegetační období trvá jen 12 týdnů. V našich podmínkách je však nutné tuto zeleninu hned při jejím výsevu na podzim přikrýt fóliovým rukávcem nebo netkanou textilií. Jen tak se můžeme v lednu dočkat i po případném odhrabání sněhu úrody polníčku. -daš- Foto: Archiv In